Jednou z nich byla Mary J. Fancherová, kterou 24. listopadu 1878 New York Sun představil slovy: „Mrtvá a stále naživu... Leží třináct let téměř bez pohybu a někdy studená k smrti a bez tepu, slepá, leč čte s dokonalou snadností, vidí a popisuje děje a osoby daleko vzdálené od jejího lůžka – mentální fenomén, který by se mohl zdát neuvěřitelný, nebýt svědectví lékařů, duchovních, učitelů a důvěryhodných přátel – po celé měsíce bez jídla a zároveň – zdá se, že nikdy nespí." (Zdroj: www.breatharian.eu)
Mary, kterou přezdívali Mollie, se však narodila jako zdravá holčička. Když jí bylo osmnáct, prožila strašnou nehodu. Když vystupovala z bryčky, zachytila se jí sukně do konstrukce, kočí si toho nevšiml a rozjel se. Povoz ji vlekl několik minut po ulici, než ho vyděšení lidé zastavili. Mollie utrpěla těžké poranění páteře, měla zlomená žebra a sukně se jí omotala kolem krku jako škrtidlo. I přes tato zranění však přežila. Ale zůstala nehybná. Její teta Susan E. Crosbyová si průběh její nemoci podrobně zapisovala. Víme tak, že o osm měsíců později mladá žena ztratila postupně zrak, řeč, sluch a neudržela v sobě jídlo. „Co ještě nejvíce mohla konzumovat, byla čas od času lžička tekutiny, někdy v intervalu jednoho měsíce a tak nějak."
To, že dokázala přežít bez konzumace jakékoliv potravy a tekutin začalo lékaře fascinovat. Rok po nehodě se však stalo ještě něco neuvěřitelnějšího. Mollie psala dopisy, vyšívala a dokonce se stala jasnozřivou. Podle The New York Sun „Rozvinula nejúžasnější síly, podobné druhému zraku nebo jasnovidectví, čtení obsahů zapečetěných dopisů s lehkostí, popisování předmětů ve skrytých balíčcích, čtení knih, zatímco byla naprosto slepá." Takto žena fungovala celých padesát let. Zemřela 3. února 1916 ve věku 67 let, navždy známá jako "Brooklynská záhada". (Zdroj: en.wikipedia.org)
Pokud bychom chtěli Mollie zaškatulkovat, vložili bychom jí do skupiny breathariánů. Nejznámějším breathariánem je i po smrti Prahlad Jani narozen jako Chunriwala Mataji 13. srpna 1929. Mataji byl indický Sádhu, který v jedenácti letech prožil intenzivní náboženský zážitek, kdy k němu promluvila bohyně Amby a sdělila mu, že od té chvíle ho bude krmit ona. Po zbytek života tvrdil, že tekutá výživa, jíž mu poskytuje bohyně, kape skrze otvor v jeho patře. (Zdroj: en.wikipedia.org) Toho se samozřejmě chytili lékaři, kteří mnicha začali zkoumat. První pozorování proběhlo v roce 2003. Matajiho zavřeli na deset dnů do samostatné místnosti bez WC a denně dostával pouze 100 mililitrů vody, kterou používal na vypláchnutí úst. Lékaři tvrdili, že mnich opravdu nepotřeboval jít na záchod a po testu byl v absolutním pořádku.
Druhý výzkum proběhl v roce 2010 s cílem zjistit, zda by princip breathariánství nemohl pomoci vojákům, obětem přírodních katastrof a kosmonautům. Testy proběhly opět v indické Sterling Hospitals. Mnich byl v uzavřené místnosti, kterou opouštěl pouze, když chtěl nachytat sluneční záření, stále byl však pod dohledem kamer. Po patnácti dnech pozorování, během kterých nejedl, nepil a nic nevylučoval, byly jeho krevní testy v naprosté normě. Spousta lékařů z celého světa připodobnila experiment k frašce. Sám breatharián svůj pobyt okomentoval slovy: „Jsem silný a zdravý, protože Bůh chce, abych byl."(Zdroj: www.dailymail.co.uk)
Prahlad Jani v jedenácti letech prožil intenzivní náboženský zážitek. Od té doby nejedl.
I v Česku ale žije pár lidí, kteří názorový směr, podle něhož není pro lidský život nutné jíst a v některých případech ani pít, vyznávají. Největší propagátorkou je asi Monika Kunovská, která pořádá semináře o pránické stravě. Podle svých slov tak sama žije od roku 2015. Jen, když je po přednáškách vyčerpaná, si dopřeje jeden celozrnný rohlík.
„Když se snižuje příjem jídla, tělo dokáže lépe proměňovat energii. V jednom momentu jsem zjistila, že nepotřebuji žádnou fyzickou stravu, moje tělo se „přepnulo“ jenom na světlo. A všichni lidé jsou práničtí. I živočichové nebo rostliny přijímají pránu. Musíme si uvědomit, že fyzická strava je pouze nositelem této původní energie. Já to vysvětluji tak, že to, co potřebujeme, je sluneční energie," říká v rozhovoru pro Interezmag žena, která vypadá naprosto zdravě a životaschopně. (Zdroj: interezmag.cz)
Vědecké společnosti, jako je například Britská dietetická asociace, ale tuto dietu či životní styl důrazně odmítají. Označují ji za nebezpečnou a uvádějí, že „základním faktem je, že každý v naší stravě potřebuje pevnou potravu a tekutinu.“ (Zdroj: en.wikipedia.org)
