Jedinečné sepjetí

Zhruba patnáct kilometrů od okresního města Levice, v Nitranském kraji na jihu Slovenska leží naprosto jedinečné a v Evropě ojedinělé místo, které jako venkovní expozice patří od roku 1992 Tekovskému muzeu. Je jím obec Brhlovce. Sopečná činnost v období třetihor v této oblasti zanechala sopečný popel a prach, a čas je proměnil ve zpevněný sediment tufit a horninu tuft, které novodobý člověk dokázal dokonale využít. Ve skalách si vytesal originální příbytky, které mu poskytly střechu nad hlavou, ochranu a později i zdroj živobytí.

Ve skále

Předpokládá se, že lidé v tamních skalách mohli žít od pravěku. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1245, příbytky vytesané do skal ale nezmiňují. O „podivné“ vesnici ve skále psal významný historik Matej Bel až v roce 1742. Už dávno před tím dutiny a jeskyně nejspíš místní používali přinejmenším jako skladiště potravin a vinné sklepy. Stopy jedinečné architektury vytesané do sopečné horniny pravděpodobně vedou do 16. a 17. století, kdy tato oblast tehdy známá jako Tekov značně trpěla nájezdy Turků, a symbolem protitureckého odboje byl hrad v Levicích. V té době se opevňovala města, panská sídla, kláštery, ale prostý lid si musel najít útočiště sám, protože Turci plenili a rabovali i vesnice.

A tak se před Turkem uchýlil do skal, do kterých si začal tesat dočasné příbytky. Neopustil je, ani když pominula turecká hrozba, ale naopak je po desetiletí dál zveleboval, a to až do minulého století.

Zdroj: Youtube

Brhlovičtí stavitelé

Zprvu jen takovou rodinnou jeskyni si obyvatelé začali rozšiřovat dle potřeby a přírůstků do rodiny. Během let začali tento dobře zpracovatelný materiál, který vykutali, používat na budování nadzemních poschodí, hospodářských přístaveb, teras, sloupů, později i prodávat a zpracovávat. V 19. století se obec stala významným střediskem kameníků, kteří sopečný tuf opracovávali do mnoha řemeslných výrobků od žlabů, náhrobních kamenů až po stavební prvky. Ke skalním obydlím, která mají dveře, okna, komíny přibyly v dalších desetiletích i venkovní domky, a vesnice se stala jedinečným příkladem lidové architektury.

Přestože jsou skalní příbytky příjemným místem k bydlení, už jen proto, že je v nich příjemná teplota po celý rok, v létě chládek, v zimě teplo, které drží pórovitá hornina a pro rychlé vytopení stačí jen zatopit v kamnech, mladí utekli do měst. Která moderní rodina by se chtěla chlubit, že žije v odlehlé dědině a ve skalním příbytku? Poslední „starousedlíci“ skalní obydlí opustili v roce 1992.

V obci Brhlovce žije okolo 300 obyvatel, a většina skalních příbytků je v části zvané Šurda. Ta se v roce 1983 stala Památkovou rezervací lidové architektury. V usedlosti č. 142 s dvoupatrovým skalním příbytkem je malý skansen s dobovým nábytkem a vybavením, který v roce 1993 získal významné mezinárodní ocenění Europa Nostra. Obec je i na seznamu UNESCO.

Zdroje: domalenka.cz, epochaplus.cz, kamzakrasou.sk, www.lideazeme.cz