Na první pohled tito zmrzlí hadi připomínají rampouchy nebo stalaktity. Vyrůstají z ledu na hladině a míří směrem dolů. Vědci si jich poprvé všimli v 60. letech 20. století. Až v roce 1974 ale bylo americkým oceánografem Seelyem Martinem odhaleno, jak se tvoří. Jejich formování bylo poprvé natočeno o necelých čtyřicet let později a letos byl popsán numerický model celého fyzikálního jevu.

Brinikly, jak se zmrzlým strukturám říká, dorůstají do velikosti až desítek metrů a objevují se pouze v zimě v polárních oblastech. V době, kdy se tvoří ledový příkrov, se z vody odděluje solanka, pyšnící se nízkou teplotou tuhnutí a vysokou hustotou. Ta nakonec stéká po puklinách ker do moře. Jelikož je extrémně studená, voda kolem ní mění skupenství. Výsledkem je závoj ledových krystalků, které se na sebe nabalují do té doby, než je útvar dostatečně silný na to, aby byl samonosný.

Brinikly

Jakmile dosáhne dna, jeho cesta nekončí. Pokračuje po něm a jeho mrazivé prsty ohrožují vše živé. Ve chvílí, kdy se tvorů dotkne, sníží jejich teplotu těla. Pomalu, ale jistě tak upadnou do hlubokého spánku, z něhož se již nikdy neprobudí.

Zdroj: Youtube

„Vypadají majestátně,” říká profesor Andrew Thurber z Oregon State University. „Jako kdyby byly tvořeny ze skla. Jsou zároveň velmi křehké. Stačí se jich jen dotknout a rozpadnou se na tisíce kousků.” Vědec se svým týmem předpokládá, že brinikly jsou zvláštní formou systému známého jako chemická zahrada.

Ta kombinuje vysoce koncentrovanou solanku, vodu, jejíž teplota se blíží bodu mrazu a led. Vytváří tak chemické gradienty a elektronové membrány, obsahující lipidy a jiné sloučeniny, tedy podmínky nezbytné pro vznik života. Podobné se vyskytují u hydrotermálních průduchů.

Ledová porodnice

Právě hydrotermální průduchy jsou nyní žhavými kandidáty na místo, kde se na Zemi zrodil život. Brinikly by tak mohly být jejich kolegy. V jejich blízkosti by se mohly vyvinout některé složité organické molekuly, jimž vyhovuje chladnější prostředí.

Zdroj: Youtube

Vědci proto tyto ledové struktury hledají i na jiných planetách, jako je například jupiterův měsíc Europa, jenž se pyšní nejen atmosférou, ale také slaným oceánem, skrytým pod ledovým obalem oběžnice.

Zdroje: www.discovermagazine.com, www.iflscience.com, www.technologyreview.com, www.theguardian.com