Brněnský pochod smrti, ostuda našeho národa: Češi si vylili vztek na bezbranných

Odsun Němců z Československa

Odsun Němců z Československa

Foto: Profimedia.CZ

Květen, 1945. Krátce po osvobození si mnoho brněnských Němců balí kufry a opouští republiku. Řada dalších ale zůstává. Necítí se vinni, nikomu osobně neublížili, nemají důvod utíkat. Jenže na konci měsíce Zemský národní výbor rozhodne, že musejí pryč všichni. Žádné soudy nejsou potřeba, vinen je každý, kdo za války pobíral německé lístky na jídlo.

Dělníci z místní zbrojovky mají strach. V uplynulých letech vyráběli munici pro Hitlerova vojska a nyní jim hrozí, že budou nařčeni z kolaborace. Rozhodnou se proto, že všem spoluobčanům názorně předvedou, jak moc Němce nenávidí. 30. května se přihlásí na výboře a nabídnou se, že se o odsun nepřátel státu postarají. Hned ten večer začnou vyhnance shromažďovat a každého označí bílou páskou s písmenem N.

Má to ovšem jeden háček. V davu nenáviděných Němců nejsou vidět žádní dospělí muži, ty totiž Brno pozdrželo, aby z ulic uklízeli trosky. Revoluční gardy složené z mladých dělníků ženou ulicemi jen ženy, starce a děti. Nutí je pochodovat rychle, bez zastávky, bez jídla a vody. Kdo upadne, toho přetáhnou pažbou pušky. Kdo už nevstane, je zahrabán u cesty. (Zdroj: g.cz)

Odsun Němců z ČeskoslovenskaOdsun Němců z ČeskoslovenskaZdroj: Profimedia.CZ

V Pohořelicích jsou vyhnanci internováni v provizorním táboře, kde se rychle šíří tyfus a úplavice. V noci příslušníci gardy svítí ženám baterkami do obličeje a těm hezčím pokynou, aby šly do kuchyně škrabat brambory. Ve skutenosti je zavedou k ruským vojákům, kteří je znásilní.

Maria Pekařová krušnou cestu absolvovala jako sedmiletá. Pochodovala spolu s německou maminkou a bratrem. Otce odvlekli Rusové neznámo kam, ačkoli byl českého původu a za války působil jako pouhý průvodčí tramvaje. V Pohořelicích Maria onemocněla úplavicí a její maminka v zájmu dceřina přežití učinila nejtěžší rozhodnutí svého života: napsala české příbuzné, aby se dětí ujala, a na další pochod k rakouské hranici se vypravila sama.

Ten, kdo nosil Himmlerův prsten cti, se mohl těšit z respektu mezi nacisty.

Himmlerův prsten cti jakožto symbol nejvyšší oddanosti Hitlerovi

S dětmi se shledala až po třech letech, a to jen díky tomu, že manžel oné české tety byl úspěšný právník a setkání jim vybojoval. Ještě předtím se do Brna nečekaně vrátil i Mariin tatínek. Pomohla mu znalost jazyků - Rusové ho využili jako tlumočníka a nakonec mu uvěřili, že do transportu nepatří. Byl jedním z mála, koho propustili. Zdroj: www.pametnaroda.cz

Násilný odsun brněnských Němců si na přelomu května a června roku 1945 vyžádal podle hrubého odhadu asi 1700 obětí z řad starých lidí, žen a dětí. Za komunistického režimu se o něm nesmělo mluvit, vyhnání německých obyvatel bylo považováno za akt spravedlnosti, nehledě na násilnosti a zvěrstva, které ho provázely. Téma je ostatně citlivé dodnes. Brněnští zastupitelé se shodli na vyjádření lítosti nad zmařenými životy teprve v roce 2015.

Akční letáky