„Protože jsme neměli k vyšetřování téměř žádných usvědčujících materiálů, bylo nám, mně, Karlu Košťálovi i jiným, všemi poradci zdůrazňováno, že rafinovaný nepřítel a zkušený špion nezanechává po sobě nebo po své činnosti usvědčující materiály, a že je třeba ho k doznání přinutit. Protože však takoví lidé jsou neobyčejně zatvrzelí, je třeba nedat jim čas k tomu, aby se mohli k výslechům připravit. Poradci bylo zdůrazňováno, že je nutno vyšetřovance nervově vyčerpat a přesvědčit je o tom, že již nemají žádnou naději na záchranu a jen doznání jim může zajistit alespoň nepatrné výhody." Tak odůvodnil svou činnost vyšetřovatel Bohumil Doubek (Zdroj: www.politictivezni.cz)
Jedním z nejznámějších politických vězňů který zažil výslechy mnohokrát, je Václav Havel. U příležitosti 30-tého výročí listopadu 89 byla 5. listopadu 2019 v Národním archivu zahájena výstava Havel na Hrad, příběh roku 1989.
Slova "jste zatčen" tedy často znamenala, že se ve zdraví již nikdy nevrátíte domů, smrt přijde pomalu a s neskutečnou bolestí. Zatčení byli biti, nemohli se pořádně vyspat, vykoupat, nedostávali jídlo nebo museli neustále pochodovat. „Doktore, už tě někdy kopla kobyla? A dal mně takovou ránu, že jsem přelétl takové tři metry ve vzduchu. Pak mě nějakým způsobem, nevím čím, popálili ruce. Měl jsem spálené celé dlaně...Po nějaké době mně za uchem vykvetla boule, která praskla a vytekla z ní krev a hnis. Na to ucho neslyším." Popisoval v rozhovoru doktor Jan Pospíšil. Obvyklé také bylo lámání žeber, drcení prstů, vytloukání zubů, vytrhávání nehtů nebo mučení elektrickým proudem. Nikdo neunikl brutálnímu zacházení. Dokonce se ve věznici v Praze-Ruzyni a zřejmě také v Uherském Hradišti využívala i droga Scopolamin, která měla zajistit ochromení mysli zadrženého, jenž byl poté ochoten přiznat se k čemukoli. (Zdroj: www.totalita.cz)
Fyzickému násilí neunikly ani ženy. Julie Hrušková nebo Vlasta Charvátová dokonce potratily po brutálním bití a mučení zimou. I když někteří političní vězni zažili výslechy gestapem, vypovídali, že "fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež." Cíle výslechů bylo člověka naprosto zlomit a donutit ho k doznání, na němž postavili vyšetřovatelé celý proces.
Je pochopitelné, že málokdo vydržel dlouhodobé psychické a fyzické týrání. Vykonstruovaný soudní proces s rozsudkem smrti nebo podlehnutí mučení bylo pro vyšetřovaného mnohdy vysvobozením od nesnesitelné bolesti.
