Jak bude vypadat naše planeta v roce 2050: Přelidnění a úmorná vedra

Vizualizace naší přelidněné planety v blízké budoucnosti, ilustrační foto

Vizualizace naší přelidněné planety v blízké budoucnosti, ilustrační foto

Foto: profimedia.cz

Katastrofické filmy představují nepřeberné množství scénářů, co se může stát s naší planetou za 30 let. Vypadá to jako dlouhá doba, ale ve skutečnosti je to opravdu blízko. Jaké jsou skutečné hrozby, zkoumá mimo jiné projekt Copernicus.

S představou podoby Evropy v roce 2050 pomáhá projekt Copernicus. Jedná se o globální monitorovací program starající se o životní prostředí a bezpečnost. Zdrojem, který používají k predikci, jsou data z více než 30 satelitů. Za tuto vesmírnou složku projektu, alias program Sentinel, zodpovídá Evropská kosmická agentura.

Druhou složkou projektu jsou pak Služby Copernicus a zodpovědnost za jejich aktivitu má Evropská komise. Projekt se stará o to, aby se obrovské množství dat dostalo do odpovědných informačních služeb. Ty mají pomáhat obecně životnímu prostředí, konkrétněji firmám s informacemi o obhospodařování půdy, o mořskému prostředí aj. Pro zajímavost pomáhají k udržitelnému hospodaření s vodou v pivovaru Heineken. Kromě toho ale také informují o změnách klimatu. (Zdroj: www.esa.int)

Centrální budova Evropské komise v BruseluCentrální budova Evropské komise v BruseluZdroj: skyfish / Shutterstock.com

Jak tedy bude vypadat svět za bezmála 30 let? Podle zprávy z roku 2017 by měla světová populace dosáhnout až na děsivé číslo 9,8 miliard obyvatel, což povede k větší těžbě a také k většímu množství odpadu. Z důvodu přeidnění bude třeba zvýšit produkci potravin ze současných 8,4 miliard tun na přibližně 13,5 miliard tun za rok. To bude vést k dalším problémům, jelikož zemědělství spotřebuje až 70 % světové vody.

Až 66 % lidíbude žít ve městech, což bude vytvářet tlak nejen na infrastrukturu a veřejné služby. Migrace obyvatel může vyústit až ve válečný konflikt. Problémem je i to, že pro tak obrovské masy už nebude místo, ani nezbydou potraviny. Nakonec můžeme dospět do stavu, kdy budou lidé chronicky hladoví a ze stejného důvodu i agresivní. (Zdroj:www.copernicus.eu)

O cestě na Měsíc snilo lidstvo odnepaměti.

V roce 2040 by mělo žít na Měsíci prvních 100 lidí, připravují se v modulech

Krom toho zpráva uvádí, že stupňující se četnost katastrof za poslední roky nastolila trend následujících desetiletí. Jedná se hlavně o hurikány a požáry (těmi bylo například v roce 2017 zničeno více než milion hektarů divočiny). Změna klimatu, hlavně dlouhodobě stoupající teploty, přispějí k horším přírodním katastrofám. Dopad budou mít na mořské ekosystémy či přírodní prostředí v Arktidě. Sucho bude nebezpečně ohrožovat tropické pralesy a právě kvůli němu by se mohla velká část Amazonie stát vyprahlou Afrikou. (Zdroj:www.asb-portal.cz)

Ekologičtí aktivisté demonstrující v roce 2019 proti globálnímu oteplováníEkologičtí aktivisté demonstrující v roce 2019 proti globálnímu oteplováníZdroj: profimedia.cz

I Evropu bude sužovat sucho a budeme si muset zvyknout na čím dál delší prudká vedra. „Víme, že koncentrace skleníkových plynů stále rostou, a pokud drasticky nesnížíme emise, půjdou globální teploty prostě nahoru dál,“ uvedla vědkyně projektu Copernicus Freja Vamborgová. (Zdroj: www.stoplusjednicka.cz)

Do roku 2050 má program rozsáhlé plány. V rámci klimatického zákona EU, který má za cíl nulové emise pro země EU, budou monitorovány nejrůznější změny klimatu. Zaměří se hlavně na už zmíněné emise antropogenních skleníkových plynů. Do téměř 30 let chce tedy EU dosáhnout uhlíkové neutrality.

Akční letáky