Kromě toho, že se v tomto období věnovala velká pozornost architektuře a urbanismu země, došlo také k významnému pokroku v oblasti vědy a techniky, který přispěl k rozvoji země. Rozvíjela se medicína, v níž došlo k četným objevům světového rázu. A spolu s celkovým zvednutím úrovně došlo během první republiky i k významným změnám ve způsobu života lidí. Podívejme se na bydlení a životní styl průměrného člověka v této době. Faktem je, že tehdy byly položeny základy modernímu bydlení.
Na zajímavý dokument o této době se podívejte zde:
Zlepšování životní úrovně
Obecně se život v období první Československé republiky vyznačoval duchem pokroku a modernosti, přičemž důraz byl kladený na zlepšování životní úrovně a budování silného, nezávislého národa. I když jistě existovaly rozdíly v bydlení a životním stylu v závislosti na společenské třídě, existovalo také mnoho společných hodnot a zkušeností, které pomáhaly vytvářet pocit národní identity.
O tom, jak lidé žili, rozhodovalo jejich postavení
Bydlení v první Československé republice bylo do značné míry určené společenskou třídou. Bohatí lidé bydleli v prostorných vilách a bytech, které se často nacházely v centru města nebo na bohatých předměstích. Tyto domy byly často navržené v secesním stylu, který se vyznačoval plynulými liniemi, květinovými motivy a složitými detaily. Mnohé z těchto budov stojí dodnes a jsou považované za architektonické skvosty této doby.
Postupně však byla honosná a kudrlinkatá secese nahrazovaná funkčním bydlením a jednoduchými liniemi.
Střední třída ve funkcionalistických domech
Pro střední třídu byly běžnější byty a menší domy. Obecně střední třída rostla, těchto lidí bylo stále více a toužili bydlet na vyšší úrovni. Domy byly často postavené ve funkcionalistickém stylu, který upřednostňoval jednoduchost, účelnost a moderní materiály, jako je beton a ocel. Funkcionalismus byl v této době oblíbený, protože odrážel ideály nové republiky, která se zaměřovala na pokrok, modernost a efektivitu. Nahradil tak do té doby populární art-deco, které zůstalo spíše v domech vyšších vrstev a v komerčních prostorách.
Nejvíce „bita“ byla dělnická třída
Pro dělnickou třídu byla situace složitější. Mnoho lidí žilo ve městě v přeplněných činžovních domech, často bez přístupu k základnímu vybavení, jako je tekoucí voda nebo elektřina. Na venkově žila většina lidí v malých, jednoduchých domcích ze dřeva nebo hlíny. Tyto domy měly často doškové střechy a byly vytápěné kamny na dřevo.
Navzdory těmto rozdílům v bydlení existovaly některé společné rysy způsobu, jakým lidé v této době žili. Například rozšířená rodina byla stále normou a bylo běžné, že v jednom domě žilo společně více generací. Lidé měli často velké zahrady nebo pozemky, kde pěstovali zeleninu a chovali zvířata, což jim pomáhalo doplňovat stravu.
Účelnost převládala a spolu s ní se rozrostla i sériová výroba nábytku a sériová produkce. Byty se začaly členit na ložnici, obývací pokoj a kuchyni s koupelnou. Dobu také poznamenal Baťa a jeho výstavba domů pro zaměstnance, či kolektivní domy.
Obrovské rozdíly
Mezi bohatými a chudými byly v životním stylu obrovské rozdíly. Bohatší rodiny běžně zaměstnávaly služebné, které žily v malinkých pokojíčcích. Ti nejchudší pak končili v noclehárnách, útulnách, tzv. ohřívárnách i v chudobincích nebo chorobincích. V období velké hospodářské krize se desetitisíce lidí ocitlo bez střechy nad hlavou, a to zejména v hlavním městě, tedy jak v Praze, tak v Bratislavě.
Zdroje: living.iprima.cz, www.statistikaamy.cz
