Vědci zrekonstruovali tvář Čachtické paní a užasli nad krásnou a pozoruhodně laskavou podobou

Elena Velímská | 26. 3. 2023

Rekonstrukce obličejů postav historie jsou dnes velmi oblíbené. Jedna z nich odhaluje „andělskou“ tvář krvavé hraběnky Alžběty Báthoryové známé jako Čachtická paní. Byla to skutečně krutá, nelítostná sadistka a vražedkyně, jak se o ní vypráví nebo oběť spiknutí? Její příběh můžete posoudit sami…

www.historyhit.com, www.historytoday.com, www.nationalgeographic.com, kriminalistika.eu

Alžběta Báthoryová

Hraběnka Alžběta Báthoryová de Ecsed pocházela z významného a bohatého šlechtického rodu, který vládl v Transylvánii. Byla vzdělaná, mluvila i psala maďarsky, německy a latinsky. Narodila se 7. srpna 1560 v Nyírbátoru, dětství strávila na hradě Ecsed. Rodina měla úzké vazby na Sedmihradsko, což možná sehrálo roli v procesu, ve kterém byla souzená jako „sériová“ vražedkyně.

Toto je rekonstrukce nádherné tváře křižácké královny Sibyly Jeruzalémské. Skončila strašně!
Magazín

Toto je rekonstrukce nádherné tváře křižácké královny Sibyly Jeruzalémské. Skončila strašně!

Příběh potřísněný krví – začíná?

V roce 2018 profesorka z polské Univerzity v Lodži Aleksandra Bartosiewiczová publikovala o životě „kruté upírky“ výzkumnou práci. Dle ní Alžběta už v dětství měla epileptické záchvaty, prudké výkyvy nálad, návaly vzteku a trpěla silnou migrénou. Byla svědkem násilí a krutosti, protože služebnictvo v té době bylo běžně brutálně trestané a bité. Ve svých šesti letech byla donucená sledovat i děsivě krutou veřejnou popravu.

Když bylo Alžbětě dvanáct, stala se snoubenkou osmnáctiletého maďarského šlechtice Františka Nádasdyho, tvrdého a necitelného bojovníka proti osmanským Turkům. Dříve než se ve svých necelých patnácti letech stala jeho chotí, prožila milostný románek s milencem z nižšího stavu. Že o svůj věneček přišla, utajit nemohla. Porodila totiž dítě, dcerku. Nádasdy „svůdníka“ nechal za živa vykastrovat a roztrhat psy. Malou holčičku ušetřil a nechal vychovat v ústraní.       

V roce 1575 se konala honosná svatba, na kterou bylo pozváno 4 500 hostů. Po ní se mladý manželský pár uchýlil na hrad Sárvár v Maďarsku. Dle Bartosiewiczové tam Nádasdy zasvětil svou mladičkou hraběnku do mučení. Daroval jí například rukavice s „drápy“, kterými trestala za prohřešky své služebnictvo. Dle zachovaných pramenů pro její potěšení nechal svázat prostou dívku, potřít ji medem a hodit do mraveniště… Její teta Klára ji údajně seznámila s černou magií a orgiemi čarodějnic. Sárvár prý vzbuzoval děs…

Následující video ukazuje rekonstruovanou tvář z obrazu:

Zdroj: Youtube

Na hradě v Čachticích…

Čachtický hrad dostali mladí manželé jako dar od Nádasdyů. Někdy tam trávili čas spolu, ale pobývala tam hlavně Alžběta, když byl její manžel na bojištích. V době jeho nepřítomnosti se starala o společná panství, ale i o bezpočet milenců. Když ve svých třiačtyřiceti letech ovdověla, odstěhovala se tam natrvalo. Netušila, že jeho hradby už nikdy neopustí…

Po smrti manžela (1604) se začalo „šuškat“ o její krutosti. Zpočátku jen o mučení a vraždách dospívajících služek, pak o dcerách sedláků. Ale když se v roce 1609 začaly šířily zvěsti o mladých šlechtičnách, které zmizely, když je k hraběnce rodiny poslaly učit se šlechtickým mravům, král Matyáš Habsburský zasáhnul. V roce 1610 pověřil hraběte a uherského palatina (zástupce krále a správce země) Juraje VII. Turzóa, aby záležitost prošetřil. A tak přichází poslední kapitola Alžbětina života.

Následující video s příběhem ukazuje, jak by Alžběta vypadala dnes:

Zdroj: Youtube

Čachtická paní

Thurzó získal výpovědi tří set „svědků“, kteří tvrdili, že mladé dívky bodala a řezala noži, kousala do prsou, obličeje a jiných částí těla, píchala jim do rtů jehly, pálila je rozžhaveným železem. Některé ubila k smrti, jiné nechala vyhladovět. Údajně jich umučila a zabila 600 až 650. Na rozdíl od svých služebných, kteří v roce 1611 stanuli před soudem a tři z nich byli popraveni, Alžběta byla zásluhou palatina – svého bratrance výslechů ušetřená. Soud ale rozhodnul, že bude na doživotí uvězněná v komnatách čachtického hradu. Tam v roce 1614 zemřela. 

V době soudního procesu s nepřítomnou Alžbětou byli jen soudci, žádní obhájci. Její ruce asi úplně „krví neposkvrněné“ nebyly, své poddané zcela jistě trestala. Možná její psychiku poznamenaly zážitky z dětství, ale nejspíš považovala krutý trest za běžnou věc. Mnozí historici ale tvrdí, že sadistka a vražedkyně nebyla a proces byl vykonstruovaný. V jeho pozadí stály mocenské a politické boje. Kromě jiných i to, že podporovala svého synovce Gabriela Báthoryho, sedmihradského knížete, kterého se chtěl Thurzó zbavit, údajně se i zmocnit majetku hraběnky. Také ona sama se svými vazbami na Sedmihradsko představovala pro Uhry hrozbu.

Pohlédněte do uhrančivých očí krásné šamanky z pravěku. Vědcům se povedla úžasná rekonstrukce
Historie

Pohlédněte do uhrančivých očí krásné šamanky z pravěku. Vědcům se povedla úžasná rekonstrukce

Dnešní obhájce by nejspíš obžalobu vyvrátil. Všechna svědectví byla sporná a jen z doslechu. U soudu padlo pouze 38 až 40 jmen údajných obětí, na počtu se svědci neshodli. Svědčil i její mentálně postižený sluha. Těla obětí nebyla nalezená. Nevypovídaly ani údajně mučené dívky, které dle Thurzóa ještě žily, když do Čachtic vtrhnul s vojenským doprovodem. Nenašly se mučící nástroje. Žádná vražda jí nebyla prokázaná. Je nanejvýše jisté, že krev panen nepila ani se v ní nekoupala, jak vyprávějí legendy, které se staly podkladem pro literární i filmové příběhy.  

Tagy Alžběta Báthoryová Čachtice dětství Gabriel Báthory hrad Lodž Maďarsko manželé Matyáš Habsburský Sedmihradsko