Uherská šlechtična Alžběta Báthoryová byla daleko spíš nevinnou obětí intrik či genetické zátěže svého rodu. Kolem této ženy se vznáší nadpřirozená rouška tajemství, přitom skutečnost je zřejmě daleko méně děsivá. I když, jak se to vezme. Podobný příběh, kterým strašili nás jako děti, anebo jsme si o něm přečetli v knížkách o Drákulovi, by se mohl kdekoli ve světě stát senzací. A dokonce se i stal, když se o čachtický zámek začal pod vlivem legend zajímat australský novinář Julian Morgans.

Julian na zámku však zcela přirozeně nalezl všechny informace ve slovenštině, proto začal hledat vysvětlení u britského profesora lingvistiky Tonyho Thorna, který se jako jeden z prvních vědců zabýval procesem hraběnky Báthoryové již v 90. letech 20. století.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Slováci si potenciál krvavé hraběnky neuvědomují

"Studoval jsem přepisy soudních jednání, psané archaickou maďarštinou, a snažil se poskládat střípky příběhu. Opravdu se Báthoryová koupala v krvi panen? Opravdu byla za trest zazděna na svém hradě? A byla vůbec vinna?" Tyto otázky si novinář kladl v době, kdy si Slovensko začalo teprve zvědomovat turistický potenciál příběhu o „své“ krvavé hraběnce.

Jak vysvětlil později profesor Thorne, slovenské dějiny nejsou příliš světu známé, a to ani přesto, že se zde nachází jakýsi potencionální Drákula.

"Kdyby něco takového existovalo ve Velké Británii, akademici by už dávno prostudovali všechny dostupné důkazy. Ale v Maďarsku a na Slovensku jsou knihovny plné historických dopisů a záznamů, do kterých se nikdo nepodíval," říká profesor Thorne, který je však prvním, kdo tvrdí, že hraběnka byla sice šílená, ale zřejmě nevinná.

Kdo byla Čachtická paní?

Podle Thorna byla Čachtická paní obětí svého bohatství, moci a toho, že byla "jen" žena. Zůstala však po ni korespondence, která ukazuje, že se jednalo o velmi inteligentní ženu, která často zastrašovala muže, jež se ji snažili ohrozit. Byla tedy zřejmě tvrdá a krutá, ale v podstatě nevinná. Legenda kolem ní vznikla právě proto, že mnohým vlivným osobám své doby ležela v žaludku.

Hraběnka byla nesmírně bohatá a mocná a mnoho lidí toužilo získat její majetek. I proto na ni byl zinscenován proces, v němž byla odsouzena, aniž by jí byla prokázána vina. Svědčili proti ní lidé, kteří by se dostali k moci, kdyby neovládala rodinné impérium.

Všechna hrůzostrašná tvrzení o Čachtické paní se objevila v záznamech až sto let po její smrti. Vytvořil je katolický kněz, který její příběh oživil, aby ji zdiskreditoval, mimo jiné i proto že Alžběta Báthoryová byla protestantka.

Podle profesora Thorna je však zajímavé, že z ní kněz raději udělal masovou vražedkyni, když stejně by zafungovalo i tehdy tak populární obvinění z čarodějnictví.

Báthoryová žila v těžké době

Dále Thorne uvádí, že hraběnka žila v těžké době válek, neúrod, vpádů Osmanské říše, turecké okupace a permanentního nebezpečí. Války a boje té doby byly velmi brutální.

To věděl i Ferenc Nádasdy, manžel Alžběty Báthoryové a syn z významného uherského magnátského rodu, kterého ve třiadvaceti letech jmenovali hlavním velitelem uherských vojsk. Ve své pozici to byl právě on, kdo se nezalekl ani krutých metod a hned po boji nařizoval hromadné popravy.

Navíc Ferenc vypadal hrůzostrašně, a i Osmané jej překřtili na Černého Beje. Jeho hrozivou pověst přiživovali i jeho vlastní vojáci a kolovaly o něm skutečně děsivé příběhy. V civilním životě přitom hrabě podporoval umění a vzdělanost, hrál na loutnu a pěstoval tulipány a broskvoně. A miloval svou ženu, která mu porodila pět či šest dětí. Manželé společně i velmi zbohatli, což leželo v žaludku mnoha vlivným lidem.

Navíc i Alžběta pocházela z významného rodu se silným postavením hlavně v rumunské Transylvánii. Její rod ale poznamenaly sňatky vzdálenějších příbuzných, kteří navíc tíhli k sexuálním extremitám, a k tomu trpěli epilepsií a dnou. Údajně jedna příbuzná pak navíc Alžbětu zasvětila do tajů lesbické lásky i mučicích praktik.

Drby kolem Čachtické paní

Až do zatčení byla Alžběta považována za oblíbenou panovnici. Když však ani ne padesátiletý Ferenc Nádasdy zemřel za neznámých okolností, od bohaté vdovy se čekalo, že se znovu vdá a svůj majetek svěří do rukou vhodného manžela. Jenže to neměla Alžběta v plánu, protože dokázala vládnout sama. Byla přísná a spravedlivá a muže po ztrátě své lásky nechtěla.

A tak se kolem ní začaly objevovat strašné historky, které vedly až k procesu. Nebyla v něm ještě obviněna Alžběta, ale její sloužící byli mučením donuceni říct vše „potřebné“.

Alžběta Báthory tak byla pět let vězněna na čachtickém hradě, aniž by jí byla dána možnost se bránit nebo očistit své jméno.

Mezitím Habsburkové získali Alžbětiny majetky. U katolických Habsburků hovořilo proti ní i to, že stejně jako její muž vyznávala luteránskou víru.

V procesu byla později obviněna nejen z vražd a týrání a mučení panen, ale i z kanibalismu. V procesu byly dopodrobna popsány všechny zvrácené rituály, které krvavá paní údajně páchala posedlá touhou po věčném mládí. Z několika dívek se postupně stálo až šest stovek obětí.

Alžběta Báthoryová se však ve skutečnosti nejspíš stala terčem politických intrik a touhy po majetku. I když se historikům pomalu povedlo její jméno očistit, historky o ní budou mezi lidmi kolovat stále. Naštěstí už ale spíš jen jako pohádky.

Zdroje:

www.stoplusjednicka.cz

www.dnes24.sk