Třístupňová termonukleární puma nebyla žádné tintítko. Vážila 27 tun, měla délku 8 metrů a průměr dva metry. Jejími hlavními konstruktéři byli fyzici Igor Kurčatov a Julij Borisovič Chariton. Ti ji se svým týmem vyvíjeli 6 let.
V původních plánech měla Car-bomba uvolnit energii odpovídající sto megatunám TNT. Od toho se však upustilo, když se zjistilo, že by se radioaktivní spad dostal i do obydlených oblastí. Její síla tak byla snížena na polovinu. I přesto se jednalo o největší výbuch v dějinách Země.
Car-bomba – výbuch
Bylo 30. října 1961. Letadlo Tupolev Tu-95V přilétalo k Objektu 700, hlavní sovětské jaderné střelnici umístěné na ostrově Nová země. Mělo výšku 10,5 kilometru. Ve sluchátkách pilotů to zaskřípalo. „Uvolnit". Obrovská atomová bomba se řítila k zemi. Zpomaloval ji pouze tunový padák, který měl zajistit, že se piloti dostanou do bezpečné vzdálenosti. Výbuch nastal v 11:32, čtyři kilometry nad povrchem Nové země.
Největší jaderná puma již vybuchla
Ohnivá koule o průměru zhruba osmi kilometrů a teplotě řádově milionů stupňů Celsia zasáhla zem, kde způsobila kráter a zemětřesení o síle pět stupňů Richterovy škály. Světlo bylo vidět do vzdálenosti tisíce kilometrů. Atomový hřib dosáhl výšky 64 kilometrů a šířky 40 kilometrů. Tlaková vlna pobořila vše v okruhu 40 km a vybila okenní tabule ve vesnicích a městech vzdálených 900 km. Na hodinu byla přerušena rádiová komunikace. Smrtelnou dávkou radioaktivity byla kontaminována oblast o průměru 180 km.
I přesto, že šlo o největší výbuch jaderné zbraně, dopad na životní prostředí byl poměrně malý. Fyzici totiž nahradili uran olovem, takže se snížilo množství vzniklé energie a radioaktivního spadu.
Odtajněné video
59 let po explozi zveřejnila ruská státní korporace Rosatom odtajněné dokumentární záběry, jež ve 40 minutách zobrazují techniky, piloty, samotný výbuch i zkázu, kterou za sebou experiment zanechal.
Nejsilnější nukleární puma měla sílu 1350 až 1570násobku součtu energií amerických bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. Demonstrace ničivého potenciálu zbraně však otevřela dveře dohodám omezující jaderné zkoušky. Také jeden z jejích tvůrců, akademik Andrej Sacharov, začal po testu vystupovat proti zbrojení. Za svou aktivitu dostal roce 1975, jako první Rus, Nobelovu cenu míru.
Zdroje: www.e15.cz, www.armyweb.cz, www.irozhlas.cz
