www.interez.sk, www.nytimes.com, en.wikipedia.org/wiki/Tsar_Bomba
Éra jaderných zbraní, které jsou teď pro nás největší hrozbou, je v historii války a lidstva obecně poměrně mladá. Poté, co byly bomby svrženy na Hirošimu a Nagasaki, začaly mocnosti usilovat o výrobu daleko silnější zbraně. A to se jim podařilo. Vznikla tak nejstrašnější zbraň v historii, bomba Car, kterou vidíte na fotografii výše.
Děsivá zbraň
Carská bomba je nejsilnější atomová zbraň v dějinách lidstva, vodíková bomba, za níž stál Sovětský svaz. Když bombu Sověti po 14 týdnech výroby odzkoušeli a 30. října 1961 ji odpálili, otřásla planetou tak, že smrtící výbuch v Hirošimě vypadal krotce. Došlo tehdy k nejsilnějšímu a nejničivějšímu výbuchu v dosavadní historii lidstva.
Odpal, který měl vzbudit reakci. Ta přišla, ale zcela jiná
Bomba měřila 8 metrů na délku a měla průměr 2 metry. K detonaci došlo na souostroví Nová země v bývalém SSSR. Test proběhl pod vedením pilota Andreje E. Durnovsteva, který měl vynést se svým týmem bombu letadlem do výšky 10,5 kilometru nad zemí a pak ji odpálit. Letouny přitom byly dva a byly natřeny speciálním nátěrem, který měl chránit jejich posádky.
Tlaková vlna carské bomby se šířila rychleji než rychlost zvuku, zasáhla letadlo a způsobila jeho pád. Tři muži okamžitě ztratili vědomí, ale Durnovstev nakonec celou situaci zachránil.
Na dlouhou dobu utajované video s 22 miliony zhlédnutí se podívejte zde:
Když zařízení překonalo všechny rekordy, vyvolalo to šokové vlny v americkém obranném průmyslu. Všichni napjatě čekali na reakci Spojených států. Tajnou debatu o tom, jak reagovat, ukončil prezident John F. Kennedy poněkud překvapivě. Rozhodl se ignorovat výzvy armády ke smrtonosnějším zbraním, a dokonce sponzoroval a podepsal smlouvu mezi Východem a Západem, která vylučovala další superzbraně.
Účinky bomby se projevily stovky kilometrů daleko
Carská bomba se chlubila silou 50 milionů tun TNT, tudíž by byla schopna vymazat z povrchu zemského i celou zemi. A to nešlo ještě o její konečnou verzi, která měla být ještě jednou tak silná. Již u původního Cara ale oslepující ohnivá koule zapálila oblohu a vytvořila hřibovitý mrak. Koule měla průměr 8 kilometrů, a obrovský hřib sahal do nepředstavitelné výšky 64 kilometrů. Naštěstí se exploze obešla bez zranění, i když vlna, která vznikla výbuchem bomby, třikrát obkroužila Zemi a způsobila materiální škody ve městech vzdálených až 900 kilometrů od místa dopadu. Radioaktivita bomby vystřelila do stratosféry a roky kroužila kolem zeměkoule.
Výbuch carské bomby sloužil především jako demonstrace síly během studené války a jasný vzkaz Američanům, že se Sovětským svazem si není radno zahrávat. Jenže reakce byla jiná, než Sověti čekali. Kennedyho promyšlená ignorace celé skutečnosti jen ukázala jeho "hluboký odpor k jaderným zbraním".
Sověti však nebyli jedinou jadernou mocností, která chtěla zkonstruovat super zbraň. Také Spojené státy se dlouho tajně připravovaly na to, že se vydají stejnou cestou. Americké plány se zaměřily na vodíkové bomby, které v letech po druhé světové válce ožily na úrovni asi 1000krát ničivější než jaderné zbraně svržené na Japonsko.
Podle záznamů tehdejší ministr obrany Robert S. McNamara sdělil, že Komise pro atomovou energii je připravena vyvinout americkou obdobu Cara, která měla být připravena k testování do konce roku 1963. V Nevadě pak dále probíhaly podzemní testy zbraní až do roku 1991. S koncem studené války pak skončila i éra nebezpečného testování.
Bomba Car tedy nakonec ukázala cestu, kterou nechceme jít.
