Čarodějnické procesy v Salemu: Jak probíhaly výslechy údajných čarodějnic?

Ohledávání čarodějnice (1853) od T. H. Mattesona, inspirované procesy v Salemu

Ohledávání čarodějnice (1853) od T. H. Mattesona, inspirované procesy v Salemu

Foto: Tompkins Harrison Matteson / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Nechvalně proslulé čarodějnické procesy v Salemu trvaly sice jen pouhých devět měsíců, ale významně zahýbaly americkým legislativním systémem. Jejich začátek se datuje na jaro roku 1692, kdy skupina mladých dívek ve vesnici Salem v Massachusetts tvrdila, že je posedlá ďáblem, a obvinila několik místních žen z čarodějnictví.

Tento případ samozřejmě vyvolal davové šílenství a vlna hysterie se šířila po celém koloniálním Massachusetts. V Salemu se sešel zvláštní soud, aby případ prozkoumal a vyslechl zúčastněné. V červnu nato byla oběšena první usvědčená čarodějnice Bridget Bishopová a následovalo dalších osmnáct. Celkově bylo během několika dalších měsíců obviněno 150 mužů, žen a dětí.

Zdroj: Youtube

Historický kontext

Víra v nadpřirozeno – a konkrétně v ďábla a jeho možnost vtělovat se do těl smrtelníků / čarodějnic - se v Evropě objevila již ve 14. století a byla hojně rozšířena v koloniální Nové Anglii. Čarodějnice dělaly Nové Anglii potíže od jejího založení. Topily voly, způsobovaly, že dobytek vyskakoval výš než metr nad zem, vylévaly kotlíky do ohně, převracely vozy se senem, očarovávaly pivo, způsobovaly, že do sebe vrážela vědra a kotle tancovaly.
Je proto patrné, že drsná realita života ve venkovské puritánské komunitě Salemu v té době zahrnovala také následky britské války s Francií v amerických koloniích v roce 1689, nedávné epidemie neštovic, obavy z útoků sousedních indiánských kmenů a dlouhodobé soupeření se zámožnější komunitou města Salemu.

Odkud se vzaly čarodějnice?

Upalování čarodějnic ve středověku: Existovaly, proces se církvi ale vymkl

Procesy poukázaly na dobu jako takovou – vzájemně se očerňovali členové jedné rodiny, spravedlnost byla uplatňována jen velmi pochybně a lidé se beze studu obviňovali navzájem.

Obvinění z čarodějnictví byla prostředkem msty, nebo způsobem zbavení se osoby, která někomu vadila.

 Salemský proces s čarodějnicemiSalemský proces s čarodějnicemiZdroj: Zřejmě William A. Crafts / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Jak to začalo?

V lednu 1692 začaly mít 9letá Betty Parrisová a 11letá Abigail Williamsová náhlé záchvaty, včetně násilných křečí a nekontrolovatelných výbuchů ječení. Místní lékař William Griggs u nich diagnostikoval očarování a postupně začaly podobné příznaky vykazovat i další mladé dívky v komunitě. Následkem toho byly na konci února vydány zatykače na karibskou otrokyni (někde se uvádí indiánskou služku z Barbadosu) Titubu a další dvě ženy – bezdomovkyni a žebračku Sarah Goodovou a chudou stařenu Sarah Osbornovou - které dívky obvinily, že je očarovaly.

Mapka vesnice SalemMapka vesnice SalemZdroj: W.P. Upham - Salem Witchcraft / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdoma

Tři obviněné čarodějnice byly postaveny před soudce Jonathana Corwina a Johna Hathorna a vyslýchány. Goodová a Osbornová svou vinu popíraly, Tituba se však přiznala. Jednalo se ale o její zoufalý krok, kdy žena tvrdila, že vedle ní jednaly další čarodějnice ve službě ďábla proti puritánům. Později se „přiznaly“ i další z obviněných „čarodějnic“, což vedlo ke zřízení speciálního soudu.

Zdroj: Youtube

Hra se obrátila – ale pozdě!

Na podzim téhož roku začala hysterie konečně slábnout a karta se zcela obrátila: Veřejné mínění začalo kritizovat soudní procesy a některé výroky a obvinění byly staženy. Uprostřed ubývající veřejné podpory soudů guvernér Phips v říjnu zvláštní soud rozpustil rozpustil a nařídil, aby jeho nástupce ignoroval spektrální důkazy. Soudy pokračovaly se slábnoucí intenzitou až do začátku roku 1693, kdy May Phips prominul všechny tresty a propustil všechny přeživší obviněné z čarodějnictví z vězení.

Hlavní massachusettský soud později zrušil výroky o vině proti obviněným čarodějnicím, a dokonce poskytl odškodnění jejich rodinám.

 Fara v Salem Village, vyfotografováno na konci 19. stoletíFara v Salem Village, vyfotografováno na konci 19. stoletíZdroj: Henrietta D. Kimball / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Den půstu jako „omluva“

V lednu 1697 vyhlásil Massachusettský obecný soud den půstu za tragédii čarodějnických procesů v Salemu. Později byly všechny procesy prohlášeny za nezákonné a hlavní soudce Samuel Sewall se za svou roli v procesu veřejně omluvil. Škody na komunitě však přetrvávaly i poté, co kolonie Massachusetts schválila legislativu, která v roce 1711 obnovila dobrá jména odsouzených a poskytla finanční restituce jejich dědicům.

Lidé nedůvěřovali jeden druhému a báli se. Například studie publikovaná v časopise Science v roce 1976 zmiňovala „houbový námel“, nalezený v žitu, pšenici a dalších obilovinách, o němž toxikologové tvrdí, že může způsobit příznaky, jako jsou bludy, zvracení a svalové křeče. Takto se snažila pochybění omluvit věda.

V komunitě však přetrvávala stále hořkost a bolestné dědictví čarodějnických procesů v Salemu přetrvalo celá staletí.

 Dnešní archeologické naleziště v SalemuDnešní archeologické naleziště v SalemuZdroj: Matthias J. Schoenhofer / Creative Commons, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:C

Amerika versus Evropa

Salemský proces byl jeden z mála případů inkvizičního stíhání čarodějnic v Americe, což je velmi málo v porovnání s evropskými zeměmi, jako byly Německo, Švýcarsko a Holandsko.

Celkem zemřelo 20 lidí, než byl v této neuvěřitelně puritánské, izolované komunitě v Massachusetts obnoven pořádek a došlo k zastavení fanatického výkladu práva.

 

Zdroje:

www.history.comcs.wikipedia.orgknihomolkaa.blogspot.comen.wikipedia.org

Akční letáky