Čas ve vesmíru zpomaluje, spekulují vědci. Jednoho dne se zcela zastaví

4. únor 2021 četba na 3 minuty
Opravdu se čas jednoho dne zcela zastaví?

Opravdu se čas jednoho dne zcela zastaví?

Foto: Shutterstock.com

Po dlouhé dekády se astronomové domnívali, že expanze vesmíru probíhá ve stále větší rychlosti a její zrychlování možná započalo už při Velkém třesku. Skupina španělských vědců s touto koncepcí nesouhlasí a nastínila vlastní teorii, která by mohla převratným způsobem změnit náš pohled na celý vesmír.  

Na myšlenku o neustálém zrychlování vesmíru přivedl vědce pozoruhodný jev, kterým si dlouho lámali hlavu: supernovy v extrémní vzdálenosti od Země se od nás vzdalují rychleji než hvězdy bližší. Pokud vyjdeme z předpokladu, že základem vesmíru je hmota, rychlejší pohyb vzdálených hvězd nebude dávat smysl. Gravitační síla hmoty by měla logicky udržovat tělesa blízko sebe a proces expanze zpomalovat.

Astronomové proto přišli s pojmem "temná energie". Nikdo neví, odkud se vzala a co je její podstatou, nikdo ji blíže nepopsal ani neprokázal její existenci. Vědci se ale shodli, že může mít na svědomí zrychlování vesmíru.

Španělští fyzici José Senovilla a Raul Vera se s takovým vysvětlením nespokojili. Kromě tří dimenzí hmoty vzali v úvahu i dimenzi čtvrtou, a totiž čas. Vzdálené galaxie se podle nich pohybují rychleji jen zdánlivě, protože naše teleskopy jsou schopny pozorovat jen jejich obraz z minulosti, kdy čas ubíhal rychleji. Rozpínání vesmíru se tedy nezrychluje, ale zpomaluje se tok času. (Zdroj: www.wired.com)

Zpomalování času by mohlo vysvětlit záhadné vesmírné jevy.Zpomalování času by mohlo vysvětlit záhadné vesmírné jevy.Zdroj: Shutterstock.com

Ještě bychom měli polopaticky dovysvětlit, proč vzdálené hvězdy vidíme se zpožděním. Na vině je konstantní rychlost světla; pokud k nám světlo určité hvězdy putuje sto milionů světelných let, ve chvíli, kdy ho spatříme, bude už dotyčné těleso na hony vzdálené svému výchozímu bodu. Galaxie v takové dálce proto nemůžeme sledovat v reálném čase.

José Senovilla a Raul Vera nepopřeli, že se vesmír neustále rozpíná, zrychlování tohoto procesu ale považují za optický klam. Protože čas na rozdíl od světla není konstantou, jak už kdysi dokázal Albert Einstein, může se neustále nepatrně zpomalovat a vytvářet ve vesmíru zdánlivě nelogické jevy. Zároveň to ale znamená, že by se jednoho dne mohl zcela zastavit. Vědci předpokládají, že se tak stane v řádu několika miliard let.

Lidstvo se tohoto zvláštního momentu nejspíš nedočká, protože někdy v té době (zhruba za pět miliard let) dovrší svou životní dráhu i naše Slunce. Nikdo si zatím netroufá říci, zda naši potomci ve vzdálené budoucnosti budou schopni nějakým způsobem přežít i bez jeho hřejivých paprsků. (Zdroj: www.nationalgeographic.com)

José Senovilla nicméně přiznal, že jeho tým při výzkumu nepočítal ještě s jednou možností, na kterou ho upozornili kolegové z jiných ústavů: co když existují dvě dimenze času? Anebo rovnou tři, jak je tomu u hmoty? Zdá se, že čím více vesmír zkoumáme, tím více otázek před námi vyvstává. Mnohé jsou zatím spíše duševní stravou pro filosofy a teology.

Akční letáky