Časová smyčka

Charlotte Ann Moberlyová a Eleanor Jourdainová zažily něco, co je pro běžného smrtelníka jen těžko uvěřitelné. Přesto našly důkazy, že nelžou a příběh, který zažily, byl skutečný. 

Charlotte a Eleanor byly Angličanky z poměrně konzervativních rodin. Příběh, který prožily, nechtěly zveřejnit. Nemohly však ani mlčet. A tak se o tom, co je potkalo, nakonec rozhodly sepsat knihu. 

Jednoho srpnového letního dne se obě ženy vydaly na výlet do francouzského Versailles. Tam zažily něco, o čem neměly sebemenší tušení. 

Během procházky se v areálu Versailles dostaly do časové smyčky, která je vrátila o rovných 200 let zpátky v čase. Svět se pravdu o tomto incidentu dozvěděl až po smrti obou žen. Důkazem byla kniha Dobrodružství, kterou napsaly a vydaly pod smyšlenými pseudonymy. 

Během procházky v zahradách Versailleského paláce se Charlotte a Eleanor ubíraly směrem k Petit Trianon, malému zámku umístěnému v areálu paláce, který kdysi patřil Marii Antoinettě. Cestou k němu se ocitly v neznámé uličce. To, co zažily, bylo k neuvěření. 

Jak pokračovaly dál, potkaly řadu zvláštních postav. Některé na sobě měly dlouhé kabáty, jiné klobouky ve tvaru trojúhelníku. V dálce zahlédly ženu podávající džbán mladé dívce. 

Vše, co viděly kolem sebe, vypadalo až příliš neskutečně na to, aby to byla realita. „Všechno najednou začalo vypadat nepřirozeně, a proto nepříjemně. Dokonce i stromy se zdály být ploché a bez života, jako dřevo vetknuté do gobelínu. Nebyly tu žádné efekty světla a stínu a vítr stromy nekolébal," uvedla Moberlyová ve své knize. 

Setkání s Marií Antoinettou

Největším překvapením pro obě ženy bylo, když se konečně dostaly k Petit Trianon. Tam je čekal výjev, který obě znaly. V trávě u zámku seděla žena oblečená v bílých šatech, která si kreslila. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by přesně takový "obraz" už někde neviděly. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Ačkoliv se celá procházka jevila ženám jako sen, nakonec pro svůj zážitek našly důkazy. Rozluštit záhadu jim pomohla mapa z roku 1783, na které byla místa, která později zmizela. Vše, co ženy viděly, mapa obsahovala. 

Později našly také deník královniny švadleny. Právě ta ušila šaty, které žena, jež si v trávě Petit Trianon kreslila, měla na sobě. 

Ačkoliv byl tento zážitek pro Charlotte i Eleanor poměrně traumatizující, rozhodly se ho sdílet. Pod pseudonymy Elizabeth Morisonová a Frances Lamontová vydaly knihu, jež byla svědectvím časové smyčly, která je vrátila o 200 let zpátky. 

Až po smrti obou žen se svět roku 1937 dozvěděl, kdo skutečně byly a co při své procházce areálem Versailleského paláce zažily. 

Zdroje: en.wikipedia.org, maria-antonia.forumactif.com, psi-encyclopedia.spr.ac.uk