Zdroj: Wikipedia Commons
Jak se žilo v nejstarším městě na světě: Bylo to peklo na zemi, dnešní člověk by v něm nepřežil
Neolitická lokalita Çatal Höyük se nachází v jižní části Anatolie v Turecku. Tuto oblast obývali lidé nejméně 1 000 let od raného neolitu až do počátku doby měděné. Jak se žilo v nejstarším městě na světě? Bylo to peklo na zemi, dnešní člověk by v něm nepřežil.
Çatal Höyük
Osídlení Çatal Höyük trvalo přibližně od roku 7 400 let př. n. l. do roku 6 000 let př. n. l.. Hustota osídlení vytvořila z Çatal Höyük jedno z nejstarších městských center na světě. Existovala zde prosperující komunita podléhající složité sociální organizaci.
Vědci pod vedením antropologa Clarka Spencera Larsena z Ohio State University zkoumali starověké ruiny neolitického sídliště Çatalhöyük v dnešním Turecku, aby zjistili, jak se v nejstarším městě na světě žilo. Dnešní člověk by zde nepřežil.
Çatalhöyük byl jednou z prvních městských komunit na světě. Všichni, kdo sem zavítali, toužili po novém osudu. Chtěli být měšťany. Ačkoliv se opuštění divočiny ve snaze nalézt bezpečí uprostřed města mohlo zdát jako dobrý nápad, přineslo to i nová nebezpečí, na která lovci a sběrači často nebyli připraveni. Důvodem byla nová forma jejich společenského života.
Çatal Höyük jako jedno z nejvýznamnějších neolitických nalezišť, zahrnujících lidské ostatky v podobě 470 kompletních koster, vypráví příběhy reálných městských bojů, které se v tomto městě odehrály.
Peklo na zemi
V době rozrůstání Çatal Höyük žili obyvatelé v těsné blízkosti zemědělských zvířat, o která se starali. Přineslo to nové infekční choroby, se kterými původně kočovné obyvatelstvo nemělo takřka žádné zkušenosti. Mnohdy tak místo přilepšení, jaké od života ve městě očekávali, zažívali spíše peklo na zemi.
Pro více informací se podívejte na toto video:
„Lidé žili ve velmi stísněných podmínkách, vedle vykopaných jam na výkaly a ohrad pro zvířata. Nedostatečné hygienické podmínky přinesly celou řadu infekčních chorob, na které tito lidé často umírali," uvedl Larsen.
Potvrdila to i analýza kostních pozůstatků lidí z Çatal Höyüku. Prokázala přítomnost bakteriálních patogenů, zjištěných prostřednictvím kostních lézí, jejichž výskyt byl nejfrekventovanější v raném období města. V průběhu dalších stovek let sice došlo k jeho zmírnění, nikdy však nezmizel úplně.
„Vznik hustě osídlených megasitských komunit, které se vyznačují trvalým celoročním obýváním, stísněností obyvatelstva, minimální hygienou a úzkou stravou založenou na sacharidech, poskytuje ideální podmínky pro evoluci, adaptaci a přenos patogenů," dodal Larsen.
Kromě nemocí způsobených patogeny objevili vědci na zubech původních obyvatel časté kazy. Svědčí to o nutričně chudé a nevyvážené stravě, tvořené z velké části obilovinami.
Stísněnost vzniklá přelidněností podporovala existenci násilí. Důkazem jsou analýzy lebek, které prokázaly řadu zlomenin způsobených údery do hlavy. Život v nejstarším městě světa rozhodně nepřipomínal pohádku.
Zdroje: www.catalhoyuk.com, nedd.tiscali.cz, medium.com
