Mnoho nechybělo a jméno Dorléac se mohlo zařadit po bok módních pojmů jako Chanel, Dior nebo Versace. Osud to ale zařídil jinak. Malá Catherine Dorléac vždy tvrdila, že bude módní návrhářkou a že se proslaví po celém světě. S tím prvním to nevyšlo, to druhé se ale splnilo do puntíku.

Oběť svůdníka

Otec Maurice i matka Renée patřili mezi známé pařížské divadelní herce. Své čtyři dcery ale nikdy nenutili, aby šly v jejich šlépějích. Přesto se dvě z nich vydaly na stejnou dráhu. Zatímco druhorozená Francoise (*1942) toužila po světě stříbrného plátna odjakživa, o rok mladší Catherine měla cestu spletitější. Herečkou být nechtěla, přesto se díky sestře a pohledné tváři dostala k menší roličce už ve třinácti letech.

Zlom přišel v roce 1960, kdy se seznámila s režisérem Rogerem Vadimem. Známý svůdník, který se krátce předtím rozvedl s Brigitte Bardot, se zhlédl v Catherine a rozhodl se z ní udělat novou hvězdu a samozřejmě i svou milenku. Sedmnáctiletá dívka o patnáct let staršímu muži nedokázala dlouho odolat. Dokonce kvůli němu utekla z domova.

Natočili spolu jen jeden film, ale na jejich soužití zůstala mnohem trvalejší vzpomínka. V roce 1963 se jim narodil syn Christian. Ještě v témže roce se ale Roger vydal na lov další filmové krasavice, kterou byla Jane Fonda. Opuštěná Catherine však na filmovou kariéru nerezignovala. Sotva Christian povyrostl, vrhla se do práce. V roce 1965 neváhala pózovat pro časopis Playboy, díky čemuž se o ní začalo mluvit jako o nejkrásnější ženě planety. Filmové nabídky se jí jen hrnuly.

Těžká ztráta

Aby se nepletla se starší sestrou Francoise, změnila si příjmení na Deneuve, což bylo matčino dívčí jméno. V tu chvíli netušila, že šlo o zbytečný kok, protože její sestru čekal velmi smutný osud.

V polovině 60. let byla známější než Catherine, zahrála si třeba po boku Jean-Paula Belmonda v Muži z Ria (1964). V roce 1967 ale tragicky zahynula. Ve vypůjčeném autě spěchala na letiště v Nice, ztratila nad vozem kontrolu, vyjela mimo silnici a několikrát se převrátila. Vrak navíc začal hořet. Francoise se snažila dostat ven, ale marně. Policisté její ostatky identifikovali jen podle dokladů.

Tragédie na Catherine velmi těžce dolehla. S Francoise vycházela velmi dobře a dlouho se s jejím odchodem nemohla smířit.

Milostný trojúhelník

Útěchu v té době nacházela zejména v náruči svého prvního a také posledního manžela, anglického módního fotografa Davida Baileyho (*1938), kterého si vzala v roce 1965 po dvoutýdenní známosti. Bezdětné soužití trvalo sedm let, ale pořádně fungovalo pouhé dva. Svůj podíl na tom tentokrát měla i Catherine. Manžela podváděla s Clintem Eastwodem a později se ženatým Marcellem Mastroiannim (1924–1996), s nímž dokonce otěhotněla. V roce 1972 se rozvedla s Davidem a vzápětí porodila dceru Chiaru, dnes rovněž známou herečku. S Mastroiannim žila další čtyři roky, během nichž s ním natočila i čtyři filmy.

V polovině 70. let u ní nastala zajímavá změna. Přestalo se o ní mluvit zejména ve spojitosti se slavnými milenci a lidé si začali více všímat jejích hereckých kvalit. Od rozchodu s Mastroiannim byla dlouhá léta oficiálně sama, zato začala sbírat filmové ceny jako na běžícím pásu. Od roku 1976 byla jedenáctkrát nominovaná na Césara, což je francouzská obdoba Oscarů, a dvě sošky získala.

Pokusila se také o kariéru v zahraničí. Do povědomí diváků se zapsala třeba rolí bisexuální upírky v hororu Hlad (1983) od režiséra Tonyho Scotta. Díky tomu se na dlouhé roky stala herečkou, k níž vzhlížely davy lesbiček po celém světě. Úspěch zažila i v roce 1992, kdy se za film Indočína dočkala první a zatím poslední nominace na Oscara.

Kromě herectví se věnuje i modelingu. V 70. letech byla tváří Chanelu No. 5, ještě na prahu čtyřicítky propagovala kosmetiku pro mladé. Navrhuje vlastní brýle, boty, šperky a pohlednice, takže si částečně splnila dětský sen.

Krásná babička

Bojuje proti chudobě ve světě, upozorňuje na nebezpečí globálního oteplování, hrozbu AIDS a dává nemalé částky na výzkum rakoviny. V tomto ohledu je trochu paradoxní, že je celý život vášnivou kuřačkou a nehodlá se tohoto zlozvyku vzdávat. Když si jednou zapálila na tiskové konferenci v hotelu, kde byl zákaz kouření, odvětila, že klidně zaplatí pokutu.

Mezi léty 1984 a 1991 se na veřejnosti objevovala po boku televizního magnáta Pierra Lescureho (*1945). Pak se opět dlouhá léta pouze spekulovalo, kdo je jejím partnerem. Až v roce 2007 v jednom netypicky otevřeném rozhovoru prozradila, že je šťastně zadaná. Milencovu totožnost ale odmítla sdělit.

Na akcích se objevuje zásadně sama a neustále udivuje krásou a grácií, s níž dokáže stárnout. Na pětinásobnou babičku slušný výkon.

Co ještě nevíte

*Natočila více než 100 filmů.

*V 60. letech randila s hercem a zpěvákem Johnnym Hallydayem. Naopak vztah s Alainem Delonem vždy popírala.

*Její otec zemřel v roce 1979 ve věku 78 let, ale matka Renée stále žije. V září oslavila 102. narozeniny.

*V roce 1985 ji lidé vybrali, aby propůjčila tvář Marianně, národnímu symbolu Francie, jejíž busta je vystavena na každé radnici. Této pocty se jí dostalo jako druhé herečce v historii. První byla Brigitte Bardot.

*Poprvé se stala babičkou ve 43 letech.

*V roce 1994 byla viceprezidentkou poroty filmového festivalu v Cannes a v roce 2006 předsedala porotě benátského festivalu.

*V roce 2012 se objevila ve čtvrtém filmu o Asterixovi a Obelixovi.