První čínský císař Čchin Š’-chuang-ti vládl této obrovské mocnosti v letech 221-210 př. n. l. a do dějin se neodmyslitelně zapsat především jako sjednotitel Číny. To byl úspěch, který položil základ pro staletí císařské vlády.
Historiky a archeology však nezaujaly jen jeho životní úspěchy, ale také jeho neobyčejné pohřebiště, které v roce 1974 objevili zemědělci nedaleko Si-anu a které je stále předmětem úcty, obezřetnosti a diskusí. Proč?
Zkoumání císařovy hrobky je vyprávěním o objevování, úctě a opatrnosti, které v sobě zahrnuje velkolepost čínské historické krajiny a neutuchající půvab jedné z jejích nejlegendárnějších postav.
Nikdo se sem neodváží a oblast je zavřena.
Terakotová armáda
Velikán za života i po smrti
Čchin Š’-chuang-ti, který je připomínán jako sjednotitel Číny, byl osobností nesmírného historického významu, jehož úspěchy a autokratická vláda byly předmětem obdivu i kritiky. Jeho mauzoleum, velkolepý komplex, který dosud nebyl plně prozkoumán, zůstává poutavou záhadou, především kvůli potenciálně nebezpečným podmínkám uvnitř.
Hladina rtuti v okolí hrobky je znepokojivě vysoká, což potvrzují starověké texty, které popisují podzemní panství s řekami rtuti, jež má odrážet nebeské nebe, technický zázrak, který měl císaři zajistit nesmrtelnost.
Terakotová armáda děsí i vzbuzuje úžas
Mauzoleum prvního císaře není obyčejná hrobka. Je to rozsáhlý podzemní komplex, o kterém se říká, že je plný pokladů, pastí a slavné terakotové armády – hliněných vojáků v životní velikosti připravených k boji. Každý z nich je jedinečný a má císaře chránit v posmrtném životě. Samotná armáda dokonce i s vozy a koňmi byla dílem pohřebního umění, které mělo sloužit císaři v jeho posmrtném životě a ukazovat sílu, řemeslnou zručnost a technologickou zdatnost dynastie Čchin.
Tato armáda, objevená náhodou těmi, kdo si původně mysleli, že narazili na úlomky keramiky, se ukázala být jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století. Nyní nabízí tichý, ale až příliš živý obraz moci císaře Čchin Š'-chuang-ti a uměleckého řemesla jeho doby.
Hrobka je jako sám vesmír
Císařova posedlost nesmrtelností utvářela podobu jeho hrobky a odrážela jeho nadvládu nad říší a vzdor vůči smrti.
Historikové, čerpající ze starověkých textů, popisují císařovu nekropoli jako místo napodobující vesmír, doplněné nebeskými modely nahoře a mapou říše dole. To vše obklopené řekami z tekuté rtuti, které mechanicky proudí a kopírují velké čínské řeky.
Taková velkolepost měla nejen oslavovat císaře, ale také mu sloužit na jeho posmrtné cestě a zajistit, aby jeho vláda pokračovala nerušeně i v posmrtném životě.
Součástí armády byly i povozy s koňmi
Smrtící hrobka
Hrobka, jak jsme již řekli výše, však přes veškerou svou nádheru skrývá nebezpečí, které drží moderní archeology na uzdě.
Historické záznamy naznačují smrtící pasti připravené vypustit šípy na vetřelce, bezpečnostní systém odpovídající vládci, který měl absolutní moc.
Ještě znepokojivější je vysoká koncentrace rtuti zjištěná v okolí hrobky, což odpovídá starověkým textům, které tvrdí, že v řekách hrobky nebyla voda, ale rtuť. Toto toxické prostředí představuje značné riziko, potenciálně smrtelné pro každého, kdo se odváží proniknout do vnitřní svatyně hrobky.
I proto zůstávají interiéry hrobky dosud nevykopané. Moderní vědci a archeologové postupují opatrně a respektují posvátnost hrobky i potenciální nebezpečí.
Na video se podívejte zde:
Místo je uzavřeno
Rozhodnutí ponechat místo odpočinku císaře Čchin Š'-chuang-ti neporušené není jen otázkou úcty k minulosti, ale také otázkou bezpečnosti a ochrany. Samotná terakotová armáda, kdysi zářivě barevná, na vzduchu značně vybledla; svědčí to o křehkosti hrobky.
Otevření hlavní pohřební komory by mohlo vést k nevratnému poškození neocenitelných artefaktů a případně spustit starobylé pasti nastražené před více než dvěma tisíciletími.
Technologická náročnost průzkumu místa je značná; riziko poškození historických artefaktů spolu se zdravotními riziky, která představuje rtuť, činí z průzkumu téměř neproveditelný úkol.
Kromě toho při rozhodování silně působí etické aspekty narušení místa, které je kulturním dědictvím.
Časová kapsle
Hrobka tak zůstává zapečetěnou hádankou, časovou kapslí čínské císařské moci a věčným svědectvím o snaze prvního císaře o nesmrtelnost.
Záhada, co se skrývá v jejích hlubinách, stále fascinuje a frustruje vědce a připomíná křehkou rovnováhu mezi naší touhou odhalit minulost a odpovědností za její zachování pro budoucí generace.
Hrobka se svými skrytými komnatami, pohřbenou posmrtnou armádou a neobjevenými poklady zůstává tichým strážcem čínské císařské minulosti a vybízí nás k obdivu, spekulacím, a především k úctě k tajemstvím času.
Zdroje: www.livescience.com, en.wikipedia.org, www.novinky.cz, cze.feelingsandflowers.com
