Ochutnavači diktátorů: Nebezpečná práce, kterou mnoho lidí zaplatilo životem
Atentáty na diktátory se v moderní době neprovádějí snadno. Členové ochranky jsou všude a disponují samopaly. Diktátorská sídla připomínají nedobytné pevnosti a přísná bezpečnostní opatření provázejí vůdce i na cestách. Elegantním, nenápadným likvidačním prostředkem by teoreticky mohl být jed...
Jenomže diktátoři to vědí. Panickým strachem z otravy trpěl Adolf Hitler, který ve svém domě držel hned celý tým nedobrovolných ochutnávaček. Pokud dívky po hodině od pozření sousta byly ještě naživu, najedl se i führer.
Bez ochutnávače neučinil krok ani někdejší kubánský lídr Fidel Castro (1926-2016). Jeho největší noční můrou byla CIA, která se ho pokusila zabít hned osmkrát. V jednom z jejích pokusů o atentát hrál roli právě jed. O Castrovi bylo známo, že nevydrží ani den bez kopečku čokoládové zmrzliny. Na mražené sladké pochoutce byl doslova závislý. CIA proto uschovala do krabice se zmrzlinou vezené do diktátorova domu kapsli s jedem, a agent přestrojený za číšníka ji měl Castrovi rozlomit do poháru. Kapsle ale v mrazáku zmrzla a nedala se otevřít. Pokus o atentát byl zmařen.
První muž komunistického Rumunska Nicolae Ceaușescu (1918-1989) se otravám bránil moderní technologií. Veškeré pokrmy musely nejprve projít laboratoří, kde je otestovali vědečtí pracovníci. Laboranti s pojízdným vybavením dokonce diktátora doprovázeli i na zahraniční návštěvy, kde se Ceaușescu bál atentátu obzvláště. Traduje se, že při hostinách v cizině servírované jídlo tajně schovával pod stůl a kopal ho co nejdál od sebe, aby později uklizečky nepoznaly, že ten "svinčík" nadělal on.
Je ovšem možné, že zahraniční pokrmy nelikvidoval ani tak z obavy o svůj život, jako spíš z prostého důvodu, že mu nechutnaly. Ceaușescu totiž neměl na neznámé speciality žaludek. Dával přednost grilovanému kusu masa se zeleninou, dušenému kuřeti a vegetariánským těstovinám.