Krvavá hraběnka
Píše se rok 1614 a neuvěřitelně bohatá a mocná šlechtična Alžběta Báthoryová umírá zazděná ve své komnatě ve věku 54 let. Zda byla skutečně tři roky doslova zazděná či jen uvězněná na svém sídle v Čachticích je stejně nejasné, jako okolnosti jejích ohavných činů, ale i to jakých, kolika a zda se jich skutečně dopustila. Uvádí se, že umučila a brutálně zavraždila až 650 dívek a je považovaná za největší vražedkyni všech dob. Její sadismus jí vynesl přezdívku Krvavá hraběnka a prý se stala inspirací pro B. Stokerova Drákulu.
Takže, co má mít Alžběta tzv. na triku? Její služebníci po krutém mučení u soudu přiznali, že jejich paní služebnicím a mladým dívkám, které vylákala na svůj hrad, s oblibou dávala do dlaní rozžhavené mince. Pálila je horkými kleštěmi, kterými jim často trhala prsty. S potěšením jim zapichovala jehly pod nehty nebo do rtů, nůžkami je bodala do obličeje a prsou. Pro své pobavení je na radu svého muže polévala medem a nechala na pospas mravencům a broukům. Nebo je naopak nechala nahé ve sněhu a polévala vodou, aby umrzly. Dívky zavírala do klecí s hroty a věšela ke stropu. Kde se v ní vzala taková krutost?
Utrpení denní chléb
Historici, kteří připouštějí, že Alžběta mohla být skutečně krutá sadistka a možná trpěla nějakou poruchou osobnosti, se to snažili vyčíst z jejího života. O jejím dětství se zachovaly jen kusé informace, ale ví se, že rod Báthoryů měl dvě větve, které po generace spojovaly příbuzenské sňatky. To s sebou mohlo přinést genetickou degeneraci. Její příbuzní měli sklony k tyranství, zvrácenosti v milostných hrátkách a zhýralství, jako třeba synovec Gábor nebo teta Klára. Její strýc byl údajně satanista, bratr alkoholik. V rodě se dědila epilepsie, kterou trpěla i Alžběta. Ví se, že jako dítě měla záchvaty vzteku, výkyvy nálad i sklon k násilí. Navíc byla svědkem veřejných poprav a krutého mučení odsouzených.
Dle dobových zpráv (ač se nemusejí zakládat na pravdě) na Alžbětu měla velký vliv teta Klára, která ji zasvětila do čarodějnictví a černé magie. Sama si to prý „rozdávala“ i s ženami. Provdala se za milence, který zabil jejího manžela, kterého pak ona sama zardousila. Když si odpykávala trest ve vězení, svedla i své dozorce. Jsou i jiné verze o jejím milostném životě, ale nás zajímá Alžběta.
Alžběta se v patnácti provdala za Ference Nadasdyho (podoba dle rekonstrukce)
V patnácti byla provdaná za o čtyři roky staršího hraběte Ference Nadasdyho. Ten si za svou krutost v boji proti osmanským Turkům a nemilosrdné trýznění zajatců získal přezdívku Černý rytíř. I on byl údajně vyznavačem temných sil. Mučil i své sluhy třeba tím, že jim dával mezi prsty papír a ten pak zapálil. Říká se, že to byl právě on, kdo svou Alžbětu ke krutým trestům poddaných navedl.
Sporný portrét Alžběty Báthoryové de Ecsed (1560-1614) od Anthonie Blocklandt van Montfoort (1533-1583)
Předposlední kapitolka
Historikové nezpochybňují, že své služebnictvo mohla za trest nechat hladovět, jak se uvádí, a zvláště dívky fyzicky trestat, což v té době nebylo nic neobvyklého. Někteří však tvrdí, že protestanská Alžběta nebyla krutá nemilosrdná vražedkyně, ale pouhá oběť mocenského a politického spiknutí s náboženským podtextem, v jehož pozadí stál závistivý katolický král Matyáš II.
Někteří historici se domnívají, že její brutalita byla zveličovaná i proto, že svou roli hrála skutečnost, že byla velmi mocná žena, což představovalo hrozbu pro patriarchát, kterou jen násobilo její neukojitelné libido. Alžběta byla prý velmi promiskuitní a uspokojení nacházela v náručí mnoha milenců, a nejen v době, kdy byl její muž na bojišti. Z postele tak mohla snadno tahat za nitky…
Skutečnou tvář Krvavé hraběnky a Černého rytíře ukazuje následující video:
Lačná krve?
Ze soudních spisů vyplývá, že dle svědectví, ač z doslechu, měla utrýznit 50 až 80 dívek. Žádné mučící nástroje se na jejím hradě nenašly, žádná z mučených dívek nevypovídala. Pravda o tom, jak dívky trestala a kolik jich zabila možná dosud leží skrytá někde v čachtických troskách, a možná se ji nikdy nedovíme. Velmi nepravděpodobné ale je, že ukusovala dívkám prsa nebo části jejich obličeje a jedla je, jak vyprávějí hororové historky. Pravda také není, že nutila dívky jíst své vlastní kusy masa. Ať se „čachtická paní“ dopustila čehokoli, častý námět příběhů, že se koupe v krvi nevinných panen, a dokonce ji pije, aby si uchovala mládí, krásu a žádostivost, je zcela jistě smyšlenka. Tyto historky se totiž objevily až sto let po její smrti…
Zdroje: www.syfy.com, www.historyhit.com, www.teraz.sk
