Čeljabinský meteor byl asteroid o velikosti šestipodlažní budovy. Rozpadl se nad ruským městem Čeljabinsk 15. února 2013. Při rychlosti 19 km/s zasáhl atmosféru Země. Ta splnila svou úlohu a způsobila jeho výbuch. Síla rozpadu tohoto asteroidu byla silnější než jaderný výbuch. Exploze se odehrála asi 30 kilometrů od ruského města a napáchala masivní škody. Rázová vlna rozbila okna a způsobila zboření několika budov. Přes tisíc lidí pak muselo vyhledat lékařskou pomoc kvůli zraněním, která jim způsobilo převážně letící sklo.
Existuje náznak, že dopady jako v Čeljabinsku mohou být častější
Čeljabinský dopad meteoru byl největší od události Tunguska roku 1908. Na rozdíl od jiných obdobných případů byl však monitorován moderními technologiemi. Zapojené byly satelity, které ho fotografovaly z vesmíru, či senzory, jež zachytily infrazvukové vlny po jeho dopadu na zem. I přes zapojení moderní technologie byl objeven až těsně po rozpadu. Stalo se to proto, že se meteor v předchozích dnech promítal na oblohu v blízkosti Slunce.
Po explozi se našlo mnoho fragmentů, které se objevily na trhu. Pravděpodobně největší kus byl nalezen 15. října 2013. Velký fragment byl zvednut ze dna jezera Chebarkul. Celková hmotnost byla neuvěřitelných 654 kg (Zdroj: https://earthsky.org/space/meteor-asteroid-chelyabinsk-russia-feb-15-2013). Vědci se po jeho nalezení snažili zjistit, jestli měl meteor nějaké mateřské tělo, či se oddělil od jiného známého tělesa ve vesmíru. Tato informace by jim pomohla zjistit původ asteroidu.
Nejprve začali zkoumat oběžnou dráhu meteoru. Využili kolem 960 videozáznamů, z nichž většina byla pořízena bezpečnostními, dopravními a přístrojovými kamerami. Stejně tak použili záznamy z ručních videokamer očitých svědků.
části čeljabinského meteoritu
Prvenství v určení dráhy a původu tělesa patří českému týmu z Astronomického ústavu v Ondřejově. Skupina vědců pracovala pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. V článku publikovaném v časopise Nature naznačovali, že meteor mohl vzniknout při srážce rozpadem většího asteroidu starého 10 000 let. „Studovali jsme původ podle oběžné dráhy asteroidu kolem Slunce, kterou jsme vypočítali z našich analýz. Spíše překvapivě jsme zjistili, že oběžná dráha je velmi podobná té od známého asteroidu 86039. … Takže je docela pravděpodobné - ne prokázané, ale pravděpodobné - že čeljabinský asteroid a větší asteroid o průměru asi 2 km, byly před časem součástí jednoho tělesa, mají teda společný původ“, uvedl Jiří Borovička v rozhovoru pro Radio Prague International (Zdroj: https://english.radio.cz/czech-scientists-reveal-origin-chelyabinsk-meteor-8541821).
Dráha tělesa nebyla podle vědců v ničem výjimečná. Eliptická dráha se nacházela s přísluním blízko dráhy Venuše a odsluním mezi Marsem a Jupiterem.
Krom toho zmínil Borovička další zajímavou informaci. „Všechny tyto události naznačují, že dopady asteroidů v rozmezí velikostí od 10 do přibližně 50 metrů se zdají být častější, než se dříve odhadovalo, v zásadě z extrapolace z větších asteroidů…. Existuje náznak, že dopady jako v Čeljabinsku mohou být také častější - možná ne jednou za století, ale jednou za 20 let v celosvětovém měřítku,“ uvedl český vědec.
Naposledy proletěl objekt o velikosti meteoru z Čeljabinska kolem Země 28. sprna 2016. Od naší planety byl vzdálený 80 000 km. Pro porovnání měsíc obíhá Zemi ve vzdálenosti 384 600 km. I přes veškerá měření, která se každou minutu provádějí, byl asteroid objeven teprve krátce před průletem (Zdroj: https://www.space.com/33623-chelyabinsk-meteor-wake-up-call-for-earth.html).
