Podle vžité představy mnohých egyptologů sfinga symbolizovala postavu faraona, v němž se snoubila inteligence člověka se silou lva. Její původ se klade do období vlády krále Rachefa, který před 4500 lety v Gíze zahájil stavbu druhé pyramidy. Americký archeolog Mark Lehner je přesvědčen, že šlo o logicky propojený systém staveb. Je to prý vidět zejména při jarní a podzimní rovnodennosti, kdy sluneční paprsky během západu slunce procházejí ramenem sfingy a zároveň se dotýkají jižní strany Rachefovy pyramidy. V ten moment se stíny obou monumentů slijí v jeden, jako by mrtvý faraon a sfinga splynuly v jedinou bytost.

Tlapy větší než autobus

Pro sfingu přitom byla užita zcela jiná technika, než jakou se stavěly pyramidy. Byla vytesána z jediného kusu vápence, což ji s jejími úctyhodnými rozměry 70 m x 20 m řadí k největším monolitickým sochám světa. Sami Egypťané nám v pyramidách nezanechali žádné hieroglyfy přibližující proces tvorby tohoto mistrovského díla ani postavu mistra pověřeného jejím vedením. Otázkou také je, jak by takový obří kus kamene dostali na specifické místo a nasměrovali ho do polohy odpovídající dopadu slunečních paprsků při rovnodennosti.

Sám Lehner přiznal, že i jeho samotného velikost sochy zaskočila. "Byl to ohromující pocit, stát mezi těmi tlapami, z nichž každá je dvakrát vyšší než já a delší než městský autobus. Najednou jsem věděl, jak se asi cítí myš, když ji kočka zažene do kouta," uvedl archeolog. (Zdroj: www.smithsonianmag.com)

Poslední dobou přibývají hlasy podporující teorii, že sfinga vznikla dávno před pyramidami, a mohla být dokonce dílem nějaké jiné civilizace než té faraonské. Geolog z univerzity v Bostonu Robert Schoch poukázal na fakt, že linie sochy jsou zaoblené, jako by je dlouhá tisíciletí omývaly vydatné deště. Pokud by sfingu od dob jejího vzniku ošlehával jen vítr s pískem, její křivky by dnes byly hranaté. Problém je v tom, že deště se na daném území v dostatečně hojném množství vyskytovaly naposledy před 9 tisíci lety. Je možné, že sfingu kdosi vytesal ještě předtím?

Záhada hlavy nevyřešena

Roberta Schocha podpořili i další geologové. Zaujalo je, že tělo sfingy je v podstatně horším stavu než hlava, ačkoli bylo po více než tisíc let bezpečně zakryté pískem. Jako by bylo vystavené erozi ještě v dobách, kdy Egypt nepokrývala poušť. S tím souvisí také záhada, proč je hlava vůči tělu nejen zachovalejší, ale také nepoměrně menší. Nabízí se vysvětlení, že původně měla zcela jiný tvar - možná šlo o hlavu lví - a někdo v mladším období - možná Egypťané - ji upravil na hlavu lidskou.

Egyptští archeologové nicméně o této teorii nechtějí ani slyšet a jsou velmi pobouření. Podbouralo by to jejich zažitý výklad historie a faraonům by se tím odečetlo autorství jedné z nejpodivnějších světových památek. A pokud sfingu nevytesali Egypťané, kdo to tedy byl? Existovala snad před jejich érou ještě nějaká jiná, dokonce i vyspělejší civilizace typu bájná Atlantida? Nikdo to nemůže s určitostí povědět. Geologové si však stojí za svým. (Zdroj: www.nbcnews.com)