Planetka Ceres obíhající v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je jedním z mála těles sluneční soustavy, na kterých mohl v minulosti existovat život. Drží se tu totiž voda, a to možná nejen ve formě ledu. Vědci předpokládají, že se pod ledovou krustou nachází kapalný oceán, jenž se dosud nevypařil do vesmíru jednoduše proto, že ledový povrch nějakým zázrakem nebyl nikdy narušen zásahem meteoritu. Jde tedy o panenské, nedotčené vesmírné těleso, které se od svého zrodu nijak nezměnilo.
Ledová sopka
O to záhadnější je ona zmíněná pyramida, jež se tyčí z takřka rovné pláně do výšky 4 - 5 kilometrů. Jednu z jejích stěn navíc pokrývá materiál zvláštního jasu, až se zdá, že světélkuje.
"Nikdo na Ceresu žádnou horu neočekával, zejména ne takového typu. Zatím pro ni nemáme uspokojivé vysvětlení," uvedl Chris Russell z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Planetka Ceres
Jeho kolegové z Arizony nicméně po čase s jedním vysvětlením přišli. "Domníváme se, že jde o jakousi kryovulkanickou kopuli," řekl vedoucí arizonského výzkumného týmu David Williams. Pyramida podle něj vznikla erupcí směsi vody a ledu v důsledku zvláštní sopečné činnosti zvané kryovulkanismus. Ta se od vulkanismu klasického liší tím, že k ní dochází při extrémně nízkých teplotách. Dosud se o ní uvažovalo jen v hypotetické rovině, protože ji nelze nijak zkoumat - na planetě Zemi se nevyskytuje. Předpokládá se ale, že je zcela běžným jevem na "zmrzlých" měsících typu Titan, Europa nebo Enceladus.
Zářivé skvrny
Williams tvrdí, že se pyramida vytvořila relativně nedávno. Ihned ale dovysvětlil, co se tímto pojmem v astronomii míní: "Když řekneme nedávno, myslíme tím miliony let, nikoli miliardy. Osobně si myslím, že je ledová sopka na Ceresu mladší než milion let, protože je stále krásně hladká a nepoškozená vnějšími vlivy," dodal odborník.
Zvláštní povrch planetky Ceres si můžete prohlédnout ve videu:
Ještě zbývá poodhalit, proč část hory světélkuje. Podivné lesklé skvrny byly na povrchu Ceresu pozorovány už dříve a je pravděpodobné, že je tvoří stejný materiál, jaký září na pyramidě. Podle vědců jde o solná ložiska tvořená převážně uhličitanem sodným, která na povrchu planetky zanechala vypařená voda. Sonda Dawn tuto domněnku potvrdila, když se na konci své mise v roce 2018 přiblížila k Ceresu na pouhých 35 km a pořídila detailní záběry tajemných světlých skvrn.
Toto zjištění poskytlo silnou oporu pro hypotézu, že se v nitru Ceresu skrývá velká zásobárna slané vody v kapalném skupenství. A kde je voda, tam by mohl být i život. Vědci jsou z objevů na nenápadné planetce přirozeně nadšení a s jejím výzkumem ještě rozhodně neskončili.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, tucson.com, earthsky.org
