Právě těmito místy putuje nenápadná planetka Ceres, jež kvůli svému malému průměru 975 km dosud zájem astronomů nepřitahovala. Podle Joopa Houtkoopera se ale zrovna na tomto drobném tělese mohl vyvinout život ještě dříve než na Zemi. A pokud se vyvinul ve shodné době, jeho původní formy se tu udržely mnohem déle. Možná tam jsou dodnes.
Ledové království
Trpasličí planetka se od většiny podobných těles a planet odlišuje tím, že se na ní nachází voda, a to nejspíš i v kapalné formě. Poukázala na to studie z let 2015-2018, podle které se pod ledovou krustou na povrchu s největší pravděpodobností skrývá kapalný oceán. Vědci odhadují, že voda tvoří až 25 procent objemu planetky, což znamená, že se zde koncentruje větší množství vody než v oceánech zemských.
Ledová hora na planetce Ceres
Co je ale ještě zajímavější, oceán se na Ceresu zřejmě udržel v nedotčené formě už od dob, kdy se naše sluneční soustava zformovala. Jak zdůraznil Houtkooper, šlo o období velmi neklidné; nově vzniklá tělesa byla doslova "bombardována" asteroidy a zásahům neunikla ani Země. Ceres však jako nějakým zázrakem proplula divokými časy bez úhony.
Svědčí o tom fakt, že se voda na jeho povrchu udržela. Kdyby totiž nějaký vesmírný objekt ledovou krustu na povrchu prorazil, zásoby vody by se vlivem nízké gravitace rozplynuly ve vesmíru. Houtkooper dokonce spekuloval, že planetka Ceres byla prvním místem naší sluneční soustavy, kde se primitivní formy života zrodily.
Unikátní záběry NASA povrchu planetky Ceres přináší následující video:
Proč dobývat Mars, když je tu Ceres?
Pro dnešního člověka by Ceres samozřejmě nebyla vhodným domovem - kvůli minimální gravitaci by si tu moc neužili ani vášniví bruslaři. Finský fyzik Pekka Janhunen však přišel s nápadem vybudovat u planetky obrovskou orbitální základnu s umělou gravitací, kam by se kromě několika tisíc obyvatel vešla i úrodná pole. Šlo by prý o mnohem praktičtější řešení, než jakými jsou pokusy o osídlování Marsu. Z Ceresu by bylo možné čerpat všechny potřebné zdroje pomocí kosmických výtahů, které by se vzhledem k mizivé gravitační síle planetky pohybovaly směrem vzhůru samy od sebe, bez potřeby zapojení energie.
Janhunenův koncept není ničím novým, avšak doposud se jím zabývali spíš autoři sci-fi filmů. Projekt by nicméně mohl být podle vědců skutečně jednodušší a rychlejší než přetváření podmínek na Marsu. Sám Janhunen odhadl, že stavba obří orbitální základny by zabrala maximálně 22 let.
Zdroje: https://www.space.com/, https://www.technologyreview.com/, https://www.sciencealert.com/
