Matyáš Korvín patří mezi nejvýznamnější středověké panovníky. Za jeho vlády zažily země, kterým vládl, vrchol renesance. Byl totiž nejen schopným politikem, ale také vzdělaným mužem. Ovládal latinu, němčinu, češtinu a chorvatštinu. Měl znalosti řeckých i římských dějin, z nichž čerpal při vedení své armády. Na budínském dvoře založil rozsáhlou knihovnu a hostil významné učence.

Král uherský, chorvatský, český a vévoda rakouský měl velké zahraniční ambice. Proto podporoval města a rozšiřoval jejich privilegia. Důvod byl jasný, potřeboval hodně peněz v hotovosti. Jen tak mohl uživit téměř třiceti tisícovou armádu, které se říkalo Černá. Její zrod započal už za vlády Matyášova otce Jánose Hunyadiho kolem roku 1440. Svého vrcholu však dosáhla až mezi lety 1458 až 1494.

Černá armáda Matyáše Korvína

Černá armáda, maďarsky Fekete sereg, pojmenovaná pravděpodobně po černé zbroji vrchního velitele, českého bratříka Jana Haugvice z Biskupic, se pyšnila několika „nej". Především byla největší v Evropě. S 28-30 tisíci muži byla dvakrát početnější než stálé vojsko francouzského krále Ludvíka XI.

Také se jednalo o sdružení profesionálních žoldnéřů, jež byli za boj placeni. V době, kdy panovníci svolávali do války své poddané - rolníky a řemeslníky, to bylo nevídané. Také byla nejlépe vybavená. Každý čtvrtý muž si nesl arkebuzo, primitivní palnou zbraň, která připomíná malé dělo na dřevěné násadě. Nechyběly ale také piky, oštěpy, halapartny, cepy, sekery, kopí, palcáty a meče. Střelci disponovali kušemi.

Matyášova armáda měla promyšlenou taktiku boje inspirovanou římským vojevůdcem Juliem Caesarem. Lehkou jízdu tvořili husaři a lukostřelci, těžká byla považována za hlavní útočnou sílu. I přesto, že pěšáků bylo méně než jezdců, tvořili základ vojska. Bojovali za pavisy, vysokými a širokými pravoúhlými štíty, z nichž vytvořili pohyblivou pevnost. Útok byl veden několika směry. Zatímco těžká jízda a pěchota bojovala v čele, lehká jízda nepřítele obklíčila.

Neporazitelná armáda

Matyáš díky Černé armádě dosáhl mnoha vítězství. V rakousko-uherské válce dobyl velkou část Rakouska, včetně Vídně. Po česko-uherské válce získal Moravu, Slezko a obě Lužice. Vyhrál také nad osmanskými Turky. Vojáci pocházeli z různých zemí. Byli mezi nimi především Češi, Poláci, Srbové, Bavoři, Chorvati a Maďaři.

Zdroj: Youtube

Slavný král a vojevůdce zemřel náhle v pouhých 47 letech. Jeho nástupcem se stal Vladislav Jagellonský. Tomu na trůn dopomohla Matyášova manželka Beatrix i přesto, že si její muž přál, aby začal vládnout jeho nemanželský syn Jan. Zajímavostí je, Matyáš Korvín je jeden z mála uherských panovníků, kteří mají stále dobrou pověst a kolují o něm úsměvné legendy.

Zdroj:

www.dailynewshungary.com, www.vhu.cz, www.cs.wikipedia.org