Trvalo dva roky, než astronomové tuto anomálii našli v databázi uložených dat, shromážděných počítačově řízenými teleskopy. „Běžně využíváme systém strojového učení Engine For Intelligent Transient Tracking (REFITT), jenž nám pomáhá analyzovat velké množství snímků,” říká odborný asistent fyziky a astronomie na Purdue University Danny Milisavljevic.
„Počítač pročesává miliony událostí a doporučuje, na co bychom se měli zaměřit. Jenže tato byla tak odlišná od všeho, co jsme kdy pozorovali, že nespadala do žádné šablony. Proto jsme ji málem přehlédli.” Vesmírný jev s názvem ZTF20abrbeie, který vědci láskyplně přejmenovali na Strašidelná Barbie, je totiž mnohem jasnější a trvá mnohem déle, než je obvyklé.
„Vezmete-li si typickou supernovu a vynásobíte ji tisíckrát, stále nedosáhnete takové svítivosti, jakou jsme zaznamenali. Je to nejenergičtější fenomén, se kterým jsem se kdy setkal,” přiznává Milisavljevic.
Děsivá Barbie
Cokoli, co míjí černou díru, má svůj osud zpečetěn. V případě, že se spojí supermasivní objekt o hmotnosti asi 100 milionů Sluncí a obrovská hvězda o hmotnosti přibližně 14 Sluncí, jako v tomto případě, dojde k pozoruhodnému divadlu.
Po analýze údajů dospěli vědci k závěru, že pozorují tzv. špagetifikaci. Během ní černá díra doslova rozervala hvězdu na kusy a ty začala navíjet do svého chřtánu. Tím svou oběť proměnila na dlouhou nudli plazmatu. Většina obdobných procesů trvá poměrně krátce od několika dnů, po maximálně několik týdnů. V případě Děsivé Barbie ale „krmení” trvá více než 800 dní. Výpočty naznačují, že bude probíhat ještě několik let.
Záhady vesmíru
Během namotávání se zároveň uvolňuje obrovského množství energie projevující se jako silná emise různých typů elektromagnetického záření. Podle těchto záblesků odborníci zjistili, že událost se stala před 7,7 miliardami lety.
„Objevy, jako je tento, nám otevírají oči. Odkrýváme záhady vesmíru,” říká Danny Milisavljevic. Astronomové uvedli, že další pozorování Strašidelné Barbie se pokusí provést pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a teleskopu Jamese Webba.
Zdroje: www.arxiv.org, www.dailymail.co.uk, www.livescience.com
