Jak funguje černá díra: Vědci nečekaně objevili jednu v naší sluneční soustavě

21. prosinec 2020 četba na 3 minuty
Černá díra ve vesmíru - vědci zjistili, že jedna je možná v naší sluneční soustavě

Černá díra ve vesmíru - vědci zjistili, že jedna je možná v naší sluneční soustavě

Foto: Wikimedia Commons, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1293834

Fenomén černých děr motá hlavy vědců a celé akademické obce už několik desetiletí. Někteří za nimi vidí průchody do paralelních vesmírů, jiní zase požírače okolních vesmírných objektů. Až v nynější době se však podařilo učinit zajímavý objev. Výsledky odhalují, že nám černá díra může být blíže, než si myslíme.  

Objekt tak masivní, že jeho gravitace brání úniku světla, zajímal už Alberta Einsteina. Ten ho popsal roku 1915 společně se svou teorií gravitace. Celá představa, že vyhořelé hvězdy by mohly vést k masivním černým prázdnotám, přišla však až roku 1939. Práce J. Roberta Oppenheimera a George Volkoffa přivedla vědce k novému pojetí černých děr. Nyní vědci pracují s jejich teorií, že černá díra je hvězdná hmota. Ta se vytvoří, když vyhoří hvězda a její jádro se zhroutí (Zdroj: https://www.sciencemag.org/news/2020/10/physics-nobel-honors-discoveries-about-black-holes).

Nové výzkumy odhalují, že černé díry nemusejí být tak daleko, jak bychom si mysleli. Vědci si už roku 2016 všimli zvláštního dění v temných hlubinách naší vnější sluneční soustavy. Michael Brown a Konstantin Batygin tvrdili, že se v Kuiperově pásu, blízko planety Pluto, nachází neznámý objekt. Tehdy vědci vypověděli, že se může jednat o další planetu, kterou nazvali „Planeta X“ či „Devátá planeta.“ Vědci zjistili, že by neznámé těleso mělo být 5 až 10 krát hmotnější, než je Země (Zdroj: https://www.space.com/planet-nine-black-hole-test-lsst.html).

V loňském roce však dvojice astronomů, Jakub Scholtz a James Unwin navrhla, že ono těleso může být i černá díra. Ta by mohla seskupovat okolní hmotu do koule o velikosti grapefruitu.

Nové výzkumy odhalují, že černé díry nemusejí být tak daleko, jak bychom si mysleli.Zdroj: Wikimedia Commons, By NASA/CXC/A.Hobart, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?cu

Nová studie dále uvádí, že astronomové v nynější době nepřetržitě skenují jakékoli známky nové planety či černé díry. Zároveň byl měl na konci roku 2022 startovat rozsáhlý desetiletý průzkum jižní oblohy. Sledovat bude hlavně záblesky, které by naznačovaly právě přítomnost černé díry. Výzkum bude podle všeho proveden největším dalekohledem na světě, který je nyní ve výstavbě a nacházet se bude v observatoři Vera C. Rubina v Chile. Kromě zkoumání neznámého tělesa bude výzkum sledovat i velké množství potencionálně nebezpečných asteroidů.

„Všechno děláme v optimistické víře, že Planeta 9 skutečně existuje a že se z ní stane černá díra,“ uvádí Edward Writter, teoretický fyzik z Institutu pro pokročilé studium. Sám navrhl několik řešení, jak můžeme o neznámém objektu zjistit víc.

Největší prioritou při budoucím výzkumu je přitom otestování předpovědi Dr. Hawkinga, kterou předložil před 46 lety. Tvrdil v ní, že černé díry by měly vyzařovat energii ve formě tepla. Ověření teorie však bude velice obtížné, protože černá díra, kterou nyní vědci zkoumají, má pouze 0,04 stupně Kelvina a je tedy chladnější než vesmír, který má asi 3 stupně Kelvina (Zdroj: https://www.nytimes.com/2020/09/11/science/astronomy-planet-nine-black-hole.html). 

Fenomén černých děr je v současnosti horkým tématem. Do povědomí se dostal kvůli předávání nové Nobelovy ceny za fyziku. "Rozpůlenou", či spíše rozdělenou na třetiny ji tomto roce získali hned tři vědci, zabývající se černými děrami. Roger Penrose dokázal, že jsou tyto fenomény skutečnými a stabilními astrofyzikálními objekty. Andrea Ghez a Reinhard Genzel pak ukázali, že ve středu naší galaxie číhá černá díra, která váží 4 milionkrát tolik, co naše Slunce.

Nejstrašidelnější objekty ve vesmíru zůstávají i přesto nadále tajemné.

Akční letáky