Surtshellir je jakýsi lávový tunel, tvořící dvojici "jeskyní" Vígishellir.
Ze vstupu úzkým otvorem mrazí
Ty jsou zahaleny pod rouškou tajemství, kterou umocňují ústně tradované příběhy předávané z generace na generaci. To vše vytváří fascinující obraz místa a života, který se zde odehrával.
Prvním obyvatelem jeskyně byl údajně ohnivý obr Surt. Odtud pochází i její název. Surt byl původem z Múspellsheimu, říše plamenů. Byl tedy strážcem ohně. Tradují se pověsti, že během Ragnaröku přijel na koni, aby svým plamenným mečem spálil zemi. Když se blížil k Bifröstu, mostu, který spojoval Midgard a Asgard, způsobil jeho zkázu. Bojoval se severským panteonem a v těsném souboji s Freyem byl zraněn. Ne však dříve, než ho rozpůlil. Skonal až v okamžiku, kdy jeho plamenný meč zapálil zemi a zničil vše živé.
Spojitost s islandskou jeskyní pochází z islandských textů a ság. V Knize osídlení, jež je první dochovanou zmínkou osidlování Islandu, se vypráví o tom, že Surt byl jeho prvním obyvatelem.
Dalšími obyvateli jeskyně pak byla banda psanců. Ti však nezůstali dlouho, protože byli zabiti při přepadení místními zemědělci. Harðarská sága ze 14. stol. n. l. pak vypráví o bandě psanců, kteří jeskyni využívali jako svůj úkryt. To jsou však pouze střípky toho, co se zde skutečně dělo. Ačkoliv dovnitř vedl úzký otvor, v jeskyni to bylo mnohem děsivější.
Uvnitř vikinské jeskyně jsou ještě děsivější věci
V roce 2001 byl na Surtshelliru zahájen společný archeologický projekt Brownovy univerzity v Kalifornii a Islandského národního muzea. Cílem bylo místo co nejlépe prozkoumat.
Pro více informací se podívejte na toto video:
V jeskynním systému lze nalézt pozůstatky opevnění, podzemního domu, kostní zásypy a okupační nánosy, které lze považovat za archeologické svědectví o výše uvedených obyvatelích.
Nejzajímavější částí Surtshelliru je Vígishellir ("pevnostní jeskyně"). Ve Vígishellir se nacházejí dvě člověkem vytvořené stavby, obě byly zkoumány během vykopávek v roce 2001.
Co však vyděsilo vědce nejvíce, byl zmíněný kostěný zásyp. Ten byl dlouhý 3,5 metru a široký 2 metry. Chráněný byl řadou kamenů. Podle místních obyvatel byla tato "kamenná zídka" postavena na ochranu kostního middenu, protože se nachází hned vedle pěšiny vedoucí do ohrady.
Při vykopávkách v jeskyni byl midden silný jen zhruba 3-7 cm. Zvídaví cestovatelé však za posledních 250 let odnesli kusy kostí s sebou, a tak se midden, kdysi "vysoký jako člověk", nyní zmenšil. Přesto je jeho představa i nadále dost děsivá.
Zdroje:
