Existenci čtvrté pyramidy v Gíze zdokumentoval dánský amatérský badatel Frederic Louis Norden (1708-1742), který se zúčastnil expedice do Egypta organizované Francouzem Pierrem Josephem le Rouxem d'Esneval na žádost dánského krále Kristiána VI. Kapitán Norden byla velmi zkušený cestovatel, který vždy pečlivě dokumentoval vše, na co na svých cestách narazil. Byl námořní kapitán, kartograf a archeologický badatel.

Do Egypta přijel v roce 1737 a předtím navštívil Nizozemsko, Francii, Itálii a Maltu, aby zde studoval opevnění. V Egyptě pak vytvořil více než 200 kreseb hrobek, map a dalších nálezů. Mezi nimi byla však zcela jistě zachycena čtvrtá pyramida v Gíze!

Vědci byli zmateni, protože o její existenci nevěděli. Při popisu čtvrté pyramidy kapitán Norden napsal, že vrchol starověké stavby je mimořádný, jelikož je zbudován z kamene černějšího než běžná žula. Nesporně se tedy jednalo právě o Černou pyramidu.

Na video o ní se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Černá pyramida v Dahšúru

Pyramida dostala své jméno „Černá“ pro její tmavý, rozpadající se vzhled. Vypadá dnes jako hromada suti. Když zde konečně začaly výkopové práce, byla pyramida již v troskách. I přesto se ale povedlo odhalit, že kdysi ukrývala tajemné podzemní komnaty a ztracené starověké poklady. Na dlouhý čas přitom byla stavba zapomenuta, ačkoli byla kdysi postavena na oslavu velikosti faraona Amenemheta III. Její původní jméno bylo „Amenemhet je Mocný“. Jenže osud pyramidy se ubíral jiným směrem.

Zapomenutá pyramida

Amenemhat III. byl faraonem 12. egyptské dynastie. On a jeho manželka měli být pohřbeni uvnitř Černé pyramidy, ale během její stavby kvůli problémům od záměru upustil. Rozhodl se postavit pyramidu novou, na Havaru nedaleko Fajjúmu.

Původní Černá pyramida v Dahšúru se proto stala „jen“ místem posledního odpočinku některých královských žen, přestože dodnes přesně nevíme, kdo je zde pohřben. O existenci pyramidy dnes ví jen málo lidí. A to neprávem, protože přestože je pyramida zapomenuta, jedná se o další fascinující starověkou stavbu, která vypovídá mnohé o starém Egyptě.

Černá pyramida byla původně asi 75 metrů vysoká a její základna 105 metrů dlouhá. Stejně jako mnohé další stavby, měla i tato před vchodem kolosální falešné dveře. Byly vytesány z červené žuly, měřily neskutečných 3,86 metru a zdobila je Amenemhatova jména a tituly. Tyto falešné dveře neboli dveře Ka (prvku duše) byly ve starém Egyptě oblíbené, protože podle staroegyptské víry vedly do podsvětí na onom světě. Tělo zemřelého však muselo zůstat neporušené, aby mohlo být vybaveno vším potřebným pro posmrtný život.

Tajemství pyramidy

Vykopávky Dahšúrské pyramidy byly zahájeny v roce 1892 a odkryly mnohé zajímavosti. Pyramida byla již tehdy významně poničena a mnoho kamenů ukradeno a použito na stavbu domů v okolních vesnicích.

Jak se ale ukázalo na kamenech, které na místě zůstaly, ty byly popsány lodními a podobnými výjevy stylem, který jasně ukazoval, že původně patřily mastabám ze Staré říše. Amenemhat se při stavbě své pyramidy nechal inspirovat staršími hrobkami, možná v Medumu nebo Dašúru. Obdobné řezby jako na falešných dveřích byly běžné v márnicových chrámech a hrobkách starověkého Egypta přibližně od třetí dynastie i v chrámech Nové říše.

Po průchodu vstupní branou archeologové narazili na hráz, která vedla ke komorám. Cestou však narazili na několik hlubokých hrobových šachet. V těch byla nalezena například hlava sochy krále XII. dynastie, pravděpodobně Amenemhata III. a stélu věnovanou princi jménem Hapu a další cenné artefakty.

Nejzajímavější nálezy však byly učiněny ve spodní části Černé pyramidy.

Síť podzemních chodeb

Spodní část pyramidy byla protkána sítí podzemních chodeb, kde byly nalezeny sarkofágy a kanopické nádoby s vnitřními orgány vyňatými z těla zemřelého během procesu mumifikace. Srdce se totiž vždy ponechávalo uvnitř mumifikované mrtvoly pro použití v posmrtném životě.

Archeologové proto očekávali, že v hlavní komoře najdou sarkofág s faraonovou mumií. To se ale nestalo. I královnina část hrobky byla vyrabována a nalezena zničená. Byly zde však ještě čtyři další pohřební komory, z nichž dvě jsou dosud neidentifikované.

Více informací o Černé pyramidě najdete i zde:

Zdroj: Youtube

Černá pyramida zůstává záhadou i dnes. Její existence v Gíze sice nebyla nikdy potvrzena, ale víme, že Černá pyramida v Dahšúru je skutečná, i když byla vyrabována. V jejím podzemí je nespočet chodeb a komor, o nichž nevíme, co skrývaly. Bohužel s jejím vypleněním zmizela i všechna tajemství.

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Pyramid_of_Amenemhat_III_(Dahshur), www.ancientpages.com, www.starovekyegypt.net