Teoretickou existenci červích děr popsal Albert Einstein a Nathan Rosen ve své vědecké práci v roce 1935. Za „Einsteinův-Rosenův most“ je považována hypotetická zkratka mezi dvěma místy v zakřiveném časoprostoru. Zatím však červí díry nikdo nezpozoroval a nenašel se důkaz, že by byly reálnými kosmickými objekty. Vědci z opavské univerzity společně se svými kolegy z Ruska a Brazílie ale přišli na to, že tajemné brány do paralelních vesmírů se možná dají odhalit pomocí rentgenového záření.
Na začátku výzkumu stála černá díra a oscilace rentgenového záření v jejím okolí. Fyzici zpozorovali, že charakter záření s modelem běžné černé díry nekoreluje. „Když určujeme parametry černé díry, tak u druhu tzv. hvězdných černých děr nám teoretické modely skvěle sedí s tím, co pozorujeme. Naopak u supermasivních černých děr nám nesedí nic. Proto jsme si položili otázku proč," popisuje ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc..
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Červí díra
Vědci měli několik možností, jak záhadu vysvětlit. Mezi nejpravděpodobnější teorii patří výskyt červí díry, tedy obrazně řečeno „něco jako stabilizované černé díry". „Ukázalo se, že červí díry by mohly racionálně vysvětlit pozorované efekty v aktivních galaktických jádrech standardních černých děr nebo jiných objektů,“ upozorňuje Stuchlík.
Teorii potvrzuje zjištění, že stabilní červí díra nevyžaduje výskyt žádné exotické či jiné, zatím neobjevené látky, jak si odborníci doposud mysleli. Typická červí díra, jež lze popsat rovnicemi, se totiž, díky gravitačním silám, okamžitě uzavírá. Průchod je tedy vyloučený. Nejnovější studie opavských vědců však počítají s tím, že červí díry mají také elektrický náboj a magnetické pole. Vycházejí z řešení nalezených pro kombinaci Einsteinových a Maxwell-Diracových rovnic, které popisují vztah mezi gravitací a elektromagnetickým polem nabitým elementárními částicemi.
Cestování v čase
Pokud je existence červí díry skutečná, co spojuje? Vědci se domnívají, že buď dvě místa ve vesmíru, nebo náš vesmír s paralelním vesmírem. Podle Zdeňka Stuchlíka však v paralelním vesmíru nenajdeme naše druhé já. Jde pouze o nezávislý vesmír s jinými fyzikálnímu vlastnostmi. Kvantová mechanika však nabízí ještě třetí možnost. Prostor, kde bychom existovali, ale v jiném rozpoložení. „Pokud byste v našem vesmíru hodili minci a padl by orel, tam by možná padla panna," vysvětluje spoluautor výzkumu Jaroslav Vrba.
Zdroj:
