Za počasí, do kterého se denně probouzíme, vděčíme řadě faktorů. Mezi nejvýznamnější ale patří oceánské proudy. Ohřívají nebo naopak ochlazují oblasti, jimiž procházejí. Jak ale ukazuje výzkum odborníků z ETH Zurich a University of Miami, naše klima reaguje také na obrovské víry o průměru přes 150 kilometrů, jež rotují napříč oceánem.
Vědci již dlouho tušili, že tyto vývrtky transportují teplou a slanou vodu směrem na sever. Nevěděli ale, co ovlivňuje jejich chování, jak konkrétně přispívají k druhové rozmanitosti vodních ploch, a zda mají nějaký dopad na tání ledovců.
Černé díry v oceánu
Analýza satelitních snímků však záhadu oceánských vírů konečně odhalila. „Z ptačí perspektivy bylo lehké pozorovat, jak jsou oddělené od hlavního systému oceánských proudů,” říká George Haller, profesor nelineární dynamiky na ETH Zurich. „Jsou impozantní. Pomalu se otáčí a pohlcují vše, co se k nim přiblíží.”
Toto zjištění přivedlo vědce k myšlence porovnat je s černými dírami ve vesmíru. Počítačové modely ukázaly, že oceánské víry jsou s nimi matematicky ekvivalentní. „V Einsteinově teorii relativity je popisována tzv. fotonová koule. To je místo tvořené uzavřenými světelnými drahami, kde se fotony začínají spirálovitě točit okolo díry. Podobné bariéry jsme našli i ve vodě,” vysvětluje Haller.
Veškerá tekutina, ale také vše, co obsahuje, se tak pohybuje v uzavřených smyčkách, z nichž nemůže uniknout. To prý odborníci nečekali.
Vodní taxi
Díky tomu, že oceánské víry jsou, stejně jako jejich vesmírné sestry, stabilní, fungují jako účinný dopravní prostředek. Nejen pro mikroorganismy, ale také pro lidský odpad, jako jsou plastové sáčky nebo ropné skvrny. Přenášejí ale hlavně teplou a slanou vodu, jejíž chemické složení se liší od okolní.
„Ukázalo se tak, že vývrtky mohou nejen nechtěně znečišťovat životní prostředí, ale především ovlivňují klima. To meteorologové dodnes nebrali v úvahu,” říká profesor George Haller. „Také je možné, že podporují tání ledovců.”
Zdroje: www.sciencedaily.com, www.express.co.uk, www.dailymail.co.uk
