Zdroj: Profimedia.cz
Dvě obří černé díry se řítí na sebe. Srážka bude tak velká, že bude vidět ze Země a posune čas
Jde o jedno z nejvzácnějších pozorování, kterými jsou astronomové svědky. Dvě supermasivní černé díry jsou totiž od sebe vzdáleny jen asi 750 světelných let a stále se přibližují. Jejich romantický tanec ukončí kolize a vzájemné splynutí.
Vědci již dlouho ví, že asi za čtyři miliardy let dojde ke srážce naší Mléčné dráhy se sousední Andromedou. Nebude to nic výjimečného. K podobným slučování dochází neustále. Jde o základní stavební kámen celé kosmické struktury. Vyvstala však otázka: Co se stane se supermasivními černými dírami, o kterých se po desetiletích pozorování ukázalo, že se skrývají v centrech galaxií?
Logicky by se měly také srazit a splynout v jeden objekt. Tento proces je však pro astronomy záhadou. Zatím pozorovali pouze černé díry, jež se sice k sobě přibližovaly, byly od sebe ale vzdálené tisíce světelných let. Nová data získaná dalekohledem Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array neboli ALMA, WM Keck Observatory na Havaji a Very Large Telescope na celý vývoj vrhá nové světlo.
Srážka černých děr
„Černé díry, odhadem 125 milionů a 200 milionů hmotností Slunce, jsou od sebe vzdálené doslova na vesmírný krok. Jde o jeden z nejbližších párů, který jsme kdy detekovali,” říká Chiara Mingarelli, přidružená vědecká pracovnice Centra pro výpočetní astrofyziku Flatiron Institute v New Yorku. „Nachází se asi 500 milionů světelných let od nás a setkali se při srážce jejich mateřských galaxií, známých jako UGC 4211.”
Astronomové již dříve pozorovali jeden pár binárních černých děr, jež byl ještě v užším kontaktu, ale pouze pomocí radioteleskopů. V rámci nového projektu potvrdili svá zjištění prostřednictvím dat o více vlnových délkách z několika různých dalekohledů. To je důležitý krok pro další výzkum.
Předpokládá se, že černé díry se spojí asi za 200 milionů let. Proces je podle odborníků tak prudký, že se otřese látka samotného časoprostoru. Tyto poslední výdechy splývajících superhmotných těles jsou považovány za nejčastější zdroj tzv. gravitačního vlnového pozadí, dosud záhadných časoprostorových vln rozptýlených po celém pozorovatelném vesmíru.
Průzkum vesmíru
„Kdyby se nám podařilo detekovat tyto stopy, dokázali bychom rozpoznat další sloučení černých děr napříč kosmickou historií,” říká Chiara Mingarelli. „Objev zároveň naznačuje, že splynutí těchto objektů může být ve vzdáleném vesmíru mnohem častější, než jsme si mysleli.”
Ezequiel Treister, astronom z Universidad Católica de Chile v Santiagu v Chile zároveň upozorňuje, že získaná data poskytnou lepší obrázek o tom, jak se galaxie formovaly a čím se stanou v budoucnosti.”
Zdroje: www.scientificamerican.com, www.iopscience.iop.org, www.edition.cnn.com
