Jak vypadá dnes život v Černobylu a přilehlých zamořených oblastech?

10. leden 2021 četba na 3 minuty
Nejhorší jaderná katastrofa měla zničující dopad na okolní oblast dnešní Ukrajiny a Běloruska.

Nejhorší jaderná katastrofa měla zničující dopad na okolní oblast dnešní Ukrajiny a Běloruska.

Foto: shutterstock.com

Černobyl je již více než tři desetiletí synonymem pro nebezpečí způsobené jadernou elektrárnou. Nejhorší jaderná nehoda na světě měla zničující dopad na okolní oblast na dnešní Ukrajině a v Bělorusku. Příroda a lidé se ale této, na první pohled nehostinné krajině, přizpůsobili až překvapivým způsobem.  

Navzdory snahám o utajení je událost z 25. – 26. dubna 1986 skvěle zdokumentována. Bezpečnostní zkouška způsobila výbuch, který vyhodil do povětří část reaktoru číslo 4 a rozsáhlý požár, jenž se nepodařilo uhasit několik dnů. Do atmosféry byl vypuštěn radioaktivní mrak. Ten se rozšířil téměř po celé Evropě. Odhaduje se, že množství radioaktivního materiálu bylo 400krát větší než obsahovala atomová bomba svržená na Hirošimu.

Celkový počet obětí je těžké spočítat, Světová zdravotnická organizace ale odhaduje, že na následky nehody nakonec zemřelo 4000 lidí. Onemocněli rakovinou nebo zemřeli na otravu ozářením. Bezprostředně po nehodě byla označena třicetikilometrová zóna, z níž byly evakuovány stovky tisíc obyvatel. Většina z nich se nikdy nemohla vrátit zpět do svých domovů. Desítky měst a vesnic zůstaly opuštěné, zvířata a rostliny trpěly mutacemi, omezením růstu a anomáliemi v chování. Nikdo nepředpokládal, že se do oblasti vrátí život.

Ztracené místo na UkrajiněZdroj: shutterstock.com

Opak je ale pravdou. V nejznámějším městě Pripjať se pořádají populární turistické prohlídky s průvodcem, díky nimž uvidíte známý "most smrti", z něhož obyvatelé katastrofu sledovali, a další fragmenty města, kde se zastavil čas. Chodit je možné jen po vyznačených trasách, protože půda doposud ukazuje vysoká čísla radiace. Stejně tak je zakázáno vstupovat do budov, jež jsou v dezolátním stavu. Samotné město Černobyl ale oproti Pripjaťu znovu ožilo businessem. I přesto, že je místo rovněž stále radioaktivní a neměl by tu nikdo žít, najdeme zde asi 700 obyvatel, kteří se rozhodli po havárii vrátit do svých domovů. Celkově se po ulicích Černobylu pohybuje kolem tří tisíc lidí, kteří zde pracují. Jsou to zaměstnanci nové elektrárny, vědci a úředníci, kteří se po týdnu střídají se svými kolegy, aby záření nebyli vystaveni permanentně.

Vesnice v blízkosti Černobylu jsou už víceméně opuštěné. Po evakuaci asi tisícovky obyvatel srovnali vojáci obec Kopači se zemí. V obci Zálezí v roce 2013 zemřela poslední její obyvatelka a vesnice s názvem Kupovate má čtyři starousedlíky. Příčina smrti těch, kteří se po havárii vrátili zpět do svých chalup, není známa. Oblast totiž málokdo kontroluje, což se může změnit, protože se vláda rozhodla, že za pobyt v rizikové oblasti zaplatí usedlíkům v přepočtu 4000 korun. To by mohlo představovat výzvu pro bezdomovce z nedalekého Kyjeva nebo pro uprchlíky z Donbasu, kde v roce 2014 vypukly proruské nepokoje. Černobyl by jim tak mohl dát nový, "bezpečnější" domov.

(Zdroj: www.weforum.org, květen 2019, www.living,iprima.cz, trendy, duben 2020)

Akční letáky