Svědectví z Černobylu: Jak se žije lidem v zamořené oblasti 33 let po výbuchu?
26. dubna 1986 vybuchl v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu reaktor čtvrtého bloku. Obrovské množství vysoce radioaktivního uranu a grafitu se uvolnilo do vzduchu v okruhu 140 000 kilometrů čtverečních. Podle nemocnice Ivankiv trpí 85% tamních dětí nějakým chronickým onemocněním, nejčastěji mají gastrointestinální a respirační obtíže. Hrozba smrti však není to, co tamní obyvatele sužuje. Jedním z největších problémů je chudoba a izolace, ke kterým byl bezprostředně po výbuchu odsouzen celý region.
V oblasti chybí také firemní infrastruktura a průmysl, který by dával lidem práci. To vede ruku v ruce k vysoké nezaměstnanosti. Tisíce rodin zůstavají bez prostředků a ve většině případů přežívají pouze z toho, co jim nabízí kontaminovaná půda. Na místním trhu se běžně prodávají lokální zemědělské produkty i maso, které lidé bez většího znepokojení běžně konzumují.
V roce 2009 po dvanácti měsících vyřizování formalit s ukrajinskou vládou zahájila portugalská pojišťovna Liberty Seguros projekt Modré léto, jehož cílem bylo poskytnout dětem ve věku od 6 do 16 let měsíc až dva letních prázdnin v hostitelské rodině mimo kontaminovanou zónu. Cesta do zahraničí měla za cíl dětem ulevit fyzicky, aby se dostaly mimo oblast radiace do zdravého prostředí a také psychicky, prostřednictvím nových zážitků.
Nedávný spor mezi Ukrajinou a separatistickými skupinami přinesl nový význam tohoto projektu, protože někteří rodiče nebo sourozenci těchto dětí se aktivně účastnili ozbrojeného konfliktu.
Do Portugalska přijelo v rámci prvního roku Modrého léta devět dětí, s tím, že množství hostitelských rodin stále roste. V průběhu července a srpna vyjíždí 900 dětí z postižených vesnic na Ukrajině a v Bělorusku do evropských zemí, kde mohou volně dýchat.
Autor: Bruno Colaço