Lovettův otec ještě zažil otroctví a ze všech sil se snažil zabezpečit svým dětem lepší život. Předně se postaral o to, aby se jim dostalo slušného vzdělání. Lovett Fort-Whiteman byl jedním z prvních černých Američanů, kterým bylo dovoleno studovat na státní střední škole. Poté se ještě vyučil strojníkem a chtěl nastoupit na medicínu. Jeho otec ale v té době zemřel, a tak se Lovett musel místo dalšího vzdělávání postarat o matku a mladší sestru. Nejprve si našel práci v newyorském hotelu a poté zamířil do Mexika na Yucatánský poloostrov, kde nastartoval kariéru účetního.

V roce 1915 se Yucatánem přehnala revoluce, která navzdory bohatým vlastníkům půdy a proti vůli katolické církve prosadila společenské reformy. Lovett Fort-Whiteman se v revolučních idejích zhlédl a po návratu do Spojených států vstoupil do místní komunistické strany. Kvůli svým politickým aktivitám byl v roce 1919 dokonce zatčen a nakrátko uvězněn.

Rusko v té době už ovládli bolševici. Nově vzniklý Sovětský svaz na Lovetta působil jako země zaslíbená. Mladý muž se stal členem Kominterny, mezinárodní komunistické organizace známé také pod názvem Třetí internacionála, a v polovině 20. let se v SSSR usadil.

Sovětští soudruzi ho mezi sebou přivítali s nadšením. Černý aktivista ze Spojených států byl jedinečným přírůstkem v jejich řadách.

"Byl to nadějný žurnalista, velmi dobrý boxer a renesanční člověk, který hovořil čtyřmi jazyky a celý život toužil po dalším vzdělávání," uvedl historik Sergej Zhuravlev.

Lovett si v Sovětském svazu našel manželku a chtěl tu zůstat natrvalo. V polovině 30. let ale Stalin začal pronásledovat kromě svých odpůrců i podezřelé osoby ze svých nejvěrnějších kruhů. Cizinci byli hromadně obviňováni ze špionáže, ačkoli do Sovětského svazu přišli s upřímným cílem podpořit revoluční ideály.

Stejný osud potkal i Lovetta. Ten se v roce 1937 neúspěšně pokusil o návrat do USA a následně byl obviněn z podpory vyhnance Lva Trockého. Soud ho nejprve vypověděl do Kazachstánu, kde mohl krátce působit jako učitel, a o rok později svůj verdikt zpřísnil. Lovett byl z neznámých důvodů odsouzen k pěti letům těžkých prací v sibiřském gulagu Kolyma.

Kruté podmínky v táboře Američan nevydržel. Zemřel v důsledku podvýživy hned v lednu roku 1939 ve věku 49 let.

"V Kolymě ho nikdo neoplakával, nikdo nevěděl, že byl prvním africko-americkým komunistou. Nikdo netušil, jak dychtivě se zastával práv slabších a chudých," doplnila americká historička Glenda Elizabeth Gilmore, která Lovettův osud připomněla ve svém díle.