Už na první pohled byl zvláštní. Nejen svými neobvyklými rozměry, dosahující 2,7 x 1,5 x 1,8 metru, ale především místem, kde byl během stavebních prací objeven. Nebyl uložen v hrobce, ale pouze v obyčejné jámě. Zároveň se na něm nenacházely žádné nápisy. Chyběla i jakákoliv pohřební výbava. Nedaleko něj byla vykopána pouze alabastrová hlava.
Odborníci proto spekulovali, že by žulový sarkofág mohl patřit mocné nebo bohaté osobě, která chtěla zůstat v utajení. Možná dokonce samotnému Alexandru Velikému, o němž se tvrdí, že byl po své smrti v roce 323 př. n. l. pohřben v Alexandrii. Jeho poslední místo odpočinku se však zatím nenašlo.
Černý sarkofág
Vědci se proto rozhodli, že třiceti tunovou rakev co nejdříve otevřou. Neporušená vrstva malty ve spárách sarkofágu naznačovala, že jeho obsah unikl hledačům pokladů. Jakmile ale kladkostroj nadzvedl víko, zažili šok. Z útrob nádoby se na ně vyvalil nesnesitelný zápach. Byl tak intenzivní, že archeologové z jámy doslova uprchli a hodinu se k ní nepřiblížili.
„Následně jsme zjistili, že je vnitřek plný vody, v níž plavaly pozůstatky tří osob. Tekutina napomohla rozkladu do takové míry, že se zachovaly pouze kosti,” popsal generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Mostafa Waziri. Na jedné z lebek byla menší díra, pravděpodobně způsobená ostrým šípem.
Odborníci předpokládají, že osoby byly do společného hrobu uloženy během ptolemaiovského období, těsně po smrti Alexandra Velikého, nebo v následující době římské nadvlády. Samotný sarkofág mohl být do města přivezen po řece Nilu.
Tajemné osoby
Po vypuštění vody byly mezi kostmi objeveny také tři zlaté destičky s vytepanými obrázky. Na jedné z nich byla makovice symbolizující smrt. Na dalším byl klas kukuřice související s plodností a na třetím had, jenž je znakem pro znovuzrození.
Zbývalo odpovědět na otázku, kdo byl v největší rakvi, která byla v Alexandrii dosud nalezena, pohřben. Antropologická analýza napověděla, že jedna z koster patřila ženě, vysoké asi 160 cm a staré kolem 25 let. Zbývající pozůstatky byly mužské.
První z nich byl vysoký přibližně 165 cm a zemřel ve věku 35 až 39 let. Druhý muž měřil až 184 cm a v době smrti byl 40 až 44 let starý. Díru v jeho lebce nevytvořil šíp ani nebyla příčinou smrti. Pravděpodobně byla způsobena trepanací. Kým osoby za svého života konkrétně byly a zda se opravdu nejedná o Alexandra Velikého, je však stále záhadou.
Zdroje: www.livescience.com, www.thearchaeologist.org, www.iflscience.com