Vědci odhalili pravděpodobně nejstarší známou verzi oblíbené pohádky o Červené Karkulce. Objev následně vyvolal v akademické obci šok, protože se zdá, že starobylá pohádka byla mnohem krutější a znepokojivější než známá pohádka o dívce v červeném, jak nese babičce bábovku a kytičku.

Odhalení starověkého vyprávění překvapilo

Nedávno objevená verze Červené Karkulky stará několik století je až mrazivé vyprávění, které ukazuje temnou a hrůznou realitu středověku. Zatímco tradiční pohádka často zdůrazňuje motivy opatrnosti a poslušnosti, tato starobylá varianta se noří do světa nelítostného násilí a hrůzy.

Vědci, kteří původní verzi pohádky objevili, byli zaskočeni znepokojivým obsahem vylíčeným v nově nalezeném textu, kde absence hrdinného lovce nebo šťastného konce přispívá ke strašidelnosti tohoto primitivního vyprávění.

Dokonce i významní učenci vyjádřili po objevení této nemilosrdné verze příběhu svůj šok a rozladění. Profesorka Jane Bennettová, odbornice na folklór, poznamenala: „Tento objev zpochybňuje naše vnímání tradičních pohádek. Zdůrazňuje skutečnost, že tyto příběhy, kdysi předávané ústně, se v průběhu času vyvíjely tak, aby vyhovovaly společenským normám a morálním ponaučením."

Karkulka vznikla jako dílo duchovního v 11. století

I když původní dětský příběh o dívce v červeném čepečku ve zpracování Charlese Perraulta či bratří Grimmů vypadá na první pohled nevinně, historie příběhu sahá daleko dál, a to až do starého Řecka a Říma. Klasickou verzi známe už z 11. století.

Na počátku 11. století napsal jakýsi duchovní jménem Egbert naučnou knihu pro malé studenty ve své třídě. Dobře naložená loď, jak se kniha jmenovala, shrnuje přísloví, bajky a lidové pohádky s cílem morálního ponaučení. Mezi sebranými dílky je i pohádka O dívce zachráněné před vlčími mláďaty. Pohádka vypráví o vzkříšené dívce, která byla oděna do tuniky z červené vlny. O masopustní neděli se pětiletá dívka vydala na toulky a napadl ji vlk, který ji odnesl jako kořist svým mláďatům. Vlčata ale dívku nenapadla, a nakonec se s dívkou skamarádila.

Hlavní hrdinka této verze je velmi podobná Červené Karkulce, stejně je shodný i význam a motiv vlka.

Na jinou interpretaci se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Červená Karkulka ve starém Řecku i v severských ságách

I učenec Graham Anderson přirovnal příběh o červené Karkulce k místní legendě vyprávěné Pausaniasem. V této verzi se hovoří o tom, že každý rok musela být zlému duchovi ve vlčí kůži obětována jedna dívka. Duch přitom dívky znásilňoval, dokud nezasáhl statečný Euthymos, který ducha zabil a s dívkou se oženil.

Obdoba Červené Karkulky se vyskytuje i v severské mytologii, v podobě Eddy, kde obr ukradl Thorovo kladivo, a za jeho navrácení požadoval za ženu Freyu jako výkupné. Bohové však místo ní oblékli do svatebních šatů Thora, aby se obři napálili. Jenže těm se něco nezdálo… Zejména ony pověstné velké oči.

Téma vlka najdeme i v ruských pohádkách Petr a vlk a Vlk a sedm mladých dětí. A svou Karkulku mají i africké asijské děti v Číně, Koreji a Japonsku.

Znepokojivá je i symbolika

V rámci krutého vyprávění vynikají různé interpretace a symbolické prvky. Ikonický červený plášť Červené Karkulky, o němž se kdysi myslelo, že představuje nevinnost, nyní nabývá mnohem temnějších konotací a symbolizuje krvelačnost a zranitelnost mladých dívek v nebezpečném světě. Dravý vlk ztělesňuje neustálé hrozby, kterým ženy ve středověké společnosti čelily.

Pro pochopení původu tohoto brutálního vyprávění je nezbytné vzít v úvahu drsnou realitu středověkého života. Středověk se vyznačoval násilím, nebezpečím a neustálým bojem o přežití. Příběh pravděpodobně sloužil jako varovný příběh, který mladé dívky varoval před nebezpečím, které jim může hrozit ve zrádném světě.

Červená Karkulka přetrvala věky a dočkala se mnoha adaptací, z nichž každá odráží kulturní a společenské hodnoty své doby. Nedávný objev vrhá světlo na vývoj této oblíbené pohádky a ukazuje, jak se příběhy vyvíjejí podle měnících se postojů a citlivosti.

Objev nejstarší verze pohádky překvapil pozoruhodně krutým a nepřikrášleným zobrazením násilí. Slouží jako důrazná připomínka drsné reality středověkého života a síly folkloru předávat varovná poselství. 

Zdroje: www.medievalists.net,  en.wikipedia.org/wiki/Little_Red_Riding_Hood, www.bartleby.com, cheeseeggs.wordpress.com