Původní verze Červené Karkulky není pro děti. Je krvavá a plná sexuálního násilí

Jarouš M Komořanský | 4. 11. 2021

Klasická pohádka o červené karkulce (i Červené Karkulce) je vyprávěna dětem už od školky. O jejích interpretacích, které zde našly násilí, a dokonce i sex, toho bylo napsáno spousta, a to o nejrůznějších verzích klasického příběhu. Pojďme se dnes podívat na vztah původní verze „Karkulky“ k jiným pohádkám.

Původní dětský příběh o dívce v červeném čepečku (odtud i název) vypadá nevinně a vypráví o setkání mladé dívky s vlkem. Dvěma nejznámějšími verzemi jsou zpracování od Charlese Perraulta a od bratří Grimmů. Ale historie příběhu sahá zřejmě daleko dál.

Klasickou pohádku asi znáte takto:

Zdroj: Youtube

Řecké verze „pohádky“

Pohádka má mnohé podobnosti s příběhy z klasického Řecka a Říma.

Například učenec Graham Anderson přirovnal příběh o červené karkulce k místní legendě vyprávěné Pausaniasem. Tato verze hovoří o tom, že každý rok musela být zlému duchovi obětována jedna dívka. Duch měl na sobě vlčí kůži, a dívky znásilňoval, dokud se neobjevil boxer Euthymos, zabil ducha a s dívkou, jež měla být obětována, se oženil.

Rovněž ze starého Řecka pocházejí i další příběhy. V nich figurují jména Pyrrha („oheň“) a další jména, jež jsou dávána do souvislosti s vlkem. Například římský básník Horác vypráví příběh, v němž je malý chlapeček zachráněn živý z břicha Lamie, mytologického lidožrouta.

Severské motivy

Obdobné příběhy se vyskytují i v severské mytologii. Například dialog mezi velkým zlým vlkem a Červenou Karkulkou (bráno jako jméno) má své analogie k severském vyprávění ze starší Eddy; kde obr ukradl Thorovo kladivo, a za jeho navrácení požadoval za ženu Freyu jako výkupné. Bohové však místo ní oblékli do svatebních šatů Thora a poslali ho jako past k obrům. Těm se však něco nezdálo – Freya neměla pěkné oči, a jedla a pila vskutku nevybraně. Jejich podezření bylo vyvráceno s tím, že se Freya tak těšila na svatbu, že nejedla a ani nepila, a samou nedočkavostí nemohla dospat. I když se nejedná o doslovný motiv pohádky o karkulce, paralela je zde zřejmá.

U Vikingů najdeme i další paralelu, vztahující se k severskému mýtu o pronásledování a případné vraždě bohyně slunce vlkem.

Rusko nemá jen Marfušu, ale i Karkulku

Téma dravého vlka a tvora, který vyskočí zdravý r z rozpáraného břicha, se odráží i v ruských pohádkách Petr a vlk a Vlk a sedm mladých dětí. Obzvláště druhá má velmi podobné zpracování, jako verze od bratří Grimmů.

Skutečný příběh Mauglího: Jako většina dětí vychovaných zvířaty dopadl tragicky
Magazín

Skutečný příběh Mauglího: Jako většina dětí vychovaných zvířaty dopadl tragicky

„Karkulku“ má Afrika i Asie

Obdobný příběh najdeme dokonce i v severoafrické kultuře, a to ve více verzích. Figuruje zde holčička, která navštěvuje svého (pra)tatínka v jeho „kajutě“. O tom, že se blíží, svědčí vždy cinkot jejích náramků. K této verzi dokonce vznikla i píseň moderního zpěváka Idira „A Vava Inouva“:

„Prosím tě, otevři mi dveře, otče.

Zacinkej svými náramky, má dcero Ghribo.

Bojím se té příšery v lese, otče.

I já se bojím, má dcero Ghribo.“

A teď přeskočme rovnou do Tchajwanu v 16. stoeltí. Příběh Grandaunt Tiger vykazuje několik nápadných podobností s karkulkou. Když matka dívky odejde z domu, objeví se u dveří tygřice a předstírá, že je teta. Žádá o vpuštění dovnitř, ale dívka, která zůstala doma sama se sestrou, pozná, že její hlas nezní správně. Tygřice se proto snaží svůj hlas zamaskovat. Dívce se ale nezdají ani její hrubé ruce, tak se je tygřice snaží vyhladit. Když se konečně dostane dovnitř, ukousne ruku mladší sestry. Dívka se však lstí dostane ven z domu a nakonec se jí podaří Tygřici poměrně krutou smrtí zabít – pod záminkou jídla jí dívka nalije do hrdla vroucí olej a zabije ji.

Podobné verze existují i v Číně, Koreji nebo Japonsku (Tygr a děti).

Na to, jak je lze interpretovat, se podívejme zde:

Zdroj: Youtube

Česká poetika? Rozhodně ne.

Na závěr tedy shrňme, že Červená Karkulka rozhodně není českou mírumilovnou a romantickou originální pohádkou, i když by si to mohli mnozí mylně myslet. Kruté a různé – i různě kruté – verze se objevují po celém světě. Některé jsou dokonce tak staré, jako biblický příběh o Jonášovi a velrybě. Obdobné téma se objevuje i v příběhu o životě svaté Markéty, kde světice vystoupí nezraněná z břicha draka, a mnoha dalších.

Zdroje: en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, www.dotyk.cz, www.bartleby.com, cheeseeggs.wordpress.com

Tagy Afrika břicho Čína Charles Perrault Japonsko pohádka Rusko Řecko Řím Wikipedie