www.irozhlas.cz, www.scitechdaily.com, www.theconfessionalspodcast.com
Odborníci odhadují, že naše Galaxie obsahuje přibližně 100 milionů masivních černých děr. Dosud jich však byla potvrzena jen hrstka a téměř všechny byly aktivní. Tedy, že spotřebovávaly materiál z blízké hvězdy, které kolem nich obíhají. Nově studované těleso Gaia BH1 je ale jiné.
I přesto, že je asi 10krát hmotnější než Slunce, svou hvězdnou kolegyni „nevysává” a ani neemituje žádné elektromagnetické záření. To znamená, že je buď nečinná, nebo se jedná o hrdlo červí díry.
Červí díra
Červí díry jsou popsány jako trojrozměrné trubice v zakřiveném dvourozměrném prostoru, které propojují jiné galaxie a možná i vesmíry. Poprvé se o nich zmínil Albert Einstein a Nathan Rosen.
Jejich existence zatím nebyla prokázána, i když vědci tuší, jakým způsobem by je bylo možné odhalit. „Když jsou černé díry aktivní, padá do nich po spirále hmota z hvězdy, která ji obíhá. Té orbitě se říká akreční disk. Jelikož se zahřívá a září, dá se lehce detekovat,” vysvětluje astrofyzik Zdeněk Stuchlík. U spících černých děr nebo červích děr ale disk chybí.
Hypotéza o časoprostorových tunelech má však jeden háček. Většina vědců se domnívá, že tyto objekty by se bez hmoty, vytvářející silné gravitační odpuzování, zhroutily ihned, jakmile by se jich něco dotklo.
Gaia BH1
Odborníci z observatoře Gemini se ale přiklánějí k názoru, že Gaia BH1 je spíše spící černou dírou. I přesto, že současné modely evoluce binárních systémů nedokáží vysvětlit, jak vznikla. Původní hvězda, z níž byla vytvořena, totiž musela mít hmotnost až 20 Sluncí. Její zánik by tak doprovázela silná energie, která by menší hvězdu zničila, vymrštila nebo přeměnila na jiný objekt.
„Navíc, všechny teorie předpovídají, že hvězda, která hmotné těleso obíhá, by měla mít mnohem užší oběžnou dráhu,” vysvětluje Kareem El-Badry z Centra pro astrofyziku na Harvard & Smithsonian a Max Planck Institute for Astronomy. Pozorování naší nejbližší černé díry tak nekončí.
