Jak by vypadalo cestování červí dírou? Osud poutníka bychom nikdy nezjistili

Jak by vypadalo cestování červí dírou?

Jak by vypadalo cestování červí dírou?

Foto: Shutterstock.com

Představme si, že jsme ve století, kdy je rok 2022 dávná minulost. Začíná víkend a my se rozhodneme vyrazit na návštěvu k praprababičce, která žila před několika sty lety. Nasedneme do stroje a místo na dálnici vyrazíme k nejbližší červí díře. Tou si prosvištíme a v mžiku sedíme v křesle u babičky. Úryvek z vědeckofantastického románu? Jednou by nemusel být. Cesty červí dírou totiž nejsou vyloučené, naznačuje studie z konce loňského roku.   

Teorie červí díry

Z laického pohledu jsou červí díry něco jako tunel, kterým by bylo možné projít do jiného prostoru či času. Nebo jinak řečeno, „zkratka“ do vzdálených časoprostorových bodů. Například, vstoupíte do tohoto tunelu a vystoupíte někde stovky tisíc světelných let vzdálené galaxii, aniž byste museli ty tisíce let strávit cestováním. Z hlediska vědy je to hypotetický předpoklad řešený rovnicemi obecné teorie relativity. Jedno matematické řešení pochází z pera A. Einsteina a N. Rosena z roku 1935. Proto se těmto dírám také říká Einsteinovy-Rosenovy mosty. Pominu složitá řešení, jen zmíním, že někteří vědci na tyto díry jako takové nepohlížejí stejně. Astrofyzik E. Davis pro Live Science řekl: „Pomocí průchozích červích děr se můžeme dostat do budoucnosti nebo do minulosti," Nebude to však snadné. Přeměnit červí díru ve stroj času by vyžadovalo nesmírné úsilí…“ Jiní tvrdí, že to může být jen cesta do minulosti. E. Christian z NASA zase, že červí díra „…není prostředek pro návrat v čase, ale jen zkrácení cesty k něčemu vzdálenému.“

#clanek|6415809#

Zrádný tunel

Ač dosud žádná červí díra nebyla objevena, vědci její samotnou existenci nezpochybňují. Dle zákonů fyziky, lépe řečeno obecné teorie relativity a gravitace, by byl však problém touto díru projít. Není totiž jako tunel Blanka v Praze. Červí díra by nebyla stálá, zhroutila by se záhy poté, co vznikne. Uvnitř by totiž působily síly, které by ji rozpínaly a tak by praskla jako balonek. Takže co by se stalo a kde by se ocitnul cestovatel časoprostorem, bychom se nejspíš nikdy nedověděli a sotva by nám odpověděl cestovatel sám. Nebuďme ale pesimisti a řekněme, že s obrovskou dávkou štěstí by jeho cesta alespoň skončila tam, kde začala.

Co se stane s kosmonautem po ročním pobytu ve vesmíru?

Co se stane s tělem kosmonauta po ročním pobytu ve vesmíru?

Díra v teorii

Nové studie z konce loňského roku však naznačují, že by se tyto časoprostorové zkratky nemusely hroutit. Říkají, že by ke stabilizaci červí díry stačil nějaký neobvyklý druh hmoty. Zůstala by otevřená a neměnná po dlouho dobu. Zatím není jasné, zda vůbec nějaká taková hmota ve vesmíru může existovat. Je samozřejmě možné ji vyrobit. Avšak i kdyby se vědcům podařilo červí díru najít, v současné době nemáme žádnou technologii, která by takovou hmotu dokázala vyřešit. Vědci ale stále zkoumají veškeré možnosti a doufají, že díky časoprostorové zkratce by bylo možné cestovat vesmírem. Také nevylučují, že se může objevit i nějaká „obyčejná“ hmota a bylo by po problému. Takže kdo ví, třeba se za pár století vrátím do března roku 2022 a doplním do svého článku název super technologie nebo hmoty, která umožnila zpevnit Einsteinovy-Rosenovy mosty.

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.space.comwww.livescience.com