Zdroj: Profimedia.cz
Vědci porovnali DNA Čechů a Moravanů. Našli jeden překvapivý důležitý rozdíl
Reportér odchytí na ulici chlapíka: „Víte, že alkohol zabije za rok přes tisíc Čechů?” Chlapík: „To je mi fuk. Já su Moravák!” Tak zní jeden z mnoha vtipů z kategorie Češi versus Moraváci. Upozorňování na odlišnosti příslušníků regionů patří mezi jeden z tzv. národních sportů. Přitom nemusí být tak daleko od pravdy.
I přesto, že Česká republika patří mezi menší evropské státy, má bohatou historii. Její území bylo osídleno již v době paleolitu, kdy se zde vystřídalo několik kultur. Tato praxe pokračovala až do příchodu Slovanů. Ti nahradili menší keltské a germánské kmeny, jež zde roztroušeně žili.
K prvnímu sjednocení obyvatel došlo v roce 833. Velkomoravská říše se v době svého největšího rozmachu rozkládala na území dnešních Čech, Moravy, Horních a Dolních Rakous, Slovenska a horní Visly a Odry. Dohromady v ní žilo asi milion a půl obyvatel. Ještě před jejím zánikem začala v Čechách přebírat moc místní knížata.
Mezi nejúspěšnější patřili Přemyslovci sídlící na Levém Hradci a v Praze. Velkomoravský kníže Svatopluk tak začal spolupracovat s Přemyslovcem Bořivojem I. Už za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. se Praha stala centrem nového českého státu. Ten se v roce 895, 12 let před zánikem Velké Moravy, zbavil jejího vlivu.
Češi a Moravané DNA
Opětovné sjednocování začalo v 11. století našeho letopočtu. Jádro území, jež tvoří téměř totožnou podobnu dnešní republiky, bylo poměrně stabilní. V polovině 14. století byl vytvořen stát zvaný Koruna království českého. Ten zahrnoval České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví. Území spadalo přímo pod panovníka. Spravovala je však markrabata a knížata.
Už v té době se mohlo ujmout rčení „Do Prahy daleko." Král měl v Čechách dost starostí a na Moravu a Slezsko často zapomínal. Správcové tak měli většinou v otázce vlády volnou ruku a jejich poddaní tak žili nezávisle na tom, co se směrem na západ děje. Populace se navíc navzájem nemísila. Regiony oddělovaly neprostupné hvozdy Českomoravské vrchoviny. „Stěhování komplikovalo nevolnictví. Až do josefínské doby tak lidé žili po generace na jednom místě. Vdávali se a ženili také v rámci kraje," vysvětluje prof. MUDr. Milan Macek, DrSc.
Ten spolu s kolegy využil mezinárodní studie, jež měla za cíl prozkoumat, zda podoba genetického kódu Evropanů souvisí s místem jejich původu. Rozhodl se, že vzorky dárců DNA rozdělí na české a moravské. „Ukázalo se, že jsou mezi nimi pravidelně se vyskytující odlišnosti," říká genetik.
Češi a Moravané
Rozdíly lze dosledovat až do dob prvního osidlování Evropy před 45 tisíci lety. To probíhalo hlavně proti proudu řek z oblasti Středomoří a Černého moře. Na Moravu putovali lidé po přítocích Dunaje. Do Čech mířili patrně ze západu.
Zdroj: Profimedia.cz
„Důležité bylo také znovuosidlování střední Evropy po ústupu doby ledové před 17 tisíci lety a příchod prvních zemědělců asi před 10 tisíci lety," říká Macek. Z našich genů lze navíc poznat, zda jsou lidé spřízněni se svými sousedy. Podle charakteristických variací kódu lze totiž odlišit i obyvatele jednotlivých okresů.
Zdroj:
www.ivtipy.cz, www.cs.wikipedia.org, www.lidovky.cz, www.moravak.pise.cz
