Podle starších výkladů dějepisu se po zániku Velké Moravy řídicí centrum původní říše přesunulo do Prahy a napříště celému území vládli Přemyslovci. Současní historikové ale upozorňují, že tento pohled není zcela přesný. V první řadě nikdo vlastně přesně neví, proč Velká Morava vůbec zanikla. Nejspíš v tom hrálo roli více faktorů dohromady: spory mezi následníky trůnu, ničivé záplavy i nájezdy Maďarů. Právě od Maďarů někdy v 2. polovině 10. století část Moravy dobyl český kníže Boleslav I. Tehdy to bylo poprvé, co se Čechy a Morava (či aspoň její kus) propojily v jeden celek. Nebo aspoň poprvé, co jim tento svazek vydržel i do budoucna.
Ještě z doby Velké Moravy totiž máme zprávy o tom, že římský císař Karel III. udělil české kmeny v léno Svatoplukovi jako odměnu za prokázané služby. Hned po pěti letech ale česká knížata přijela do Řezna a vyškemrala si, aby byla vrácena Bavorům. Moravané zřejmě vyžadovali vysoké tributy a českým kmenům spojení nevyhovovalo.
Změna managementu
Je třeba dodat, že tyto lenní vztahy a závislosti jsou i pro dnešní badatele velmi složité. Zdá se nicméně, že Velká Morava byla závislá na Franské říši, ale v celkové evropské hierarchii měla vyšší váhu než česká knížectví. Možná i díky tomu, že velmi aktivně stavěla křesťanské kostely. Jen v Mikulčicích jich stálo deset, což je na dobové poměry rekordní počet.
Základy jednoho z deseti velkomoravských kostelů v Mikulčicích.
Potom ale Velká Morava zmizela z mapy a naopak rostla moc českých knížat, mezi nimiž se prosadil přemyslovský rod. Podle archeologů však nově dobytá moravská území nebyla masově obsazena Čechy, šlo spíše o změnu správního uspořádání. Zjednodušeně řečeno, moravská šlechta už neplatila tributy Maďarům, ale posílala je do Prahy. To bylo nakonec to hlavní, o co dobyvatelům ve středověku obecně šlo.
Nyní vyvstává otázka, do jaké míry jsou Češi a Moravané odlišnými národy? Z předešlého historického výkladu se zdá, že mají zcela autonomní kořeny a po dlouhá století byly spojeny uměle. Velká Morava sice byla oficiálně vázána na Franskou říši, ale pronikal sem i vliv byzantské kultury. České území bylo naproti tomu svázáno s Franky politicky i kulturně. Populace se navzájem příliš nemísily, oddělovala je od sebe neprostupná Českomoravská vrchovina. Kvůli systému poddanství byli navíc prostí lidé vázáni k půdě a nemohli se vystěhovat ani za hranice panství.
Co na to genetika?
Genetické výzkumy přesto nenacházejí mezi dnešními Ćechy a Moravany výrazné odlišnosti. Je pravda, že v české populaci se statisticky nachází více osob s genetickou vazbou na keltsko-germánskou haploskupinu, zatímco v moravské najdeme více jedinců pocházejících z haploskupiny slovanské. To ale neznamená, že "všichni" Moravané jsou čistí Slované a "všichni" Češi jsou Germáni či Keltové. Přesněji se k tématu vyjádřil přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol Milan Macek v následujícím rozhovoru:
Nutno dovysvětlit, že genetika nezná něco jako "národní gen"; své závěry formuluje na základě podobnosti genové výbavy obyvatel různých územních celků. Zřejmě vůbec není překvapivé, že v pohraničních oblastech jsou lidé genově spřízněni se svými zahraničními sousedy - tedy například obyvatelé Ostravy budou mít blíže k Polákům, usedlíci z Domažlicka k Bavorům a tak dále. Kdybychom chtěli Evropu rozdělit podle genetického původu, vyšla by nám zcela jiná mapa, než jak ji uznáváme dnes.
Zdroje: https://ct24.ceskatelevize.cz/, https://www.lidovky.cz/, https://cs.wikipedia.org/
