Co prozradila DNA o původu Čechů: Nepocházíme z Evropy, pramatka byla Helena

Co DNA vypovídá o našem původu?

Co DNA vypovídá o našem původu?

Foto: Shutterstock.com

Co činí národ národem? Může to být společný jazyk, kulturní zvyklosti i třeba geografické vymezení území. Když ale přijde na rozbor DNA, hranice mezi jednotlivými národy přestávají existovat. Každý v sobě nosíme pestrou směsku genů sahajících až do východní Afriky, kde kdysi dávno pobíhali předkové všech dnes žijících lidí.

Molekuly DNA zahrnují miliardy písmen genetického kódu, zděděného po předešlých generacích. Zkoumání původu předků se odvíjí od pohlaví. Zatímco u mužů se dá dědičná linie vysledovat pomocí informací v chromozomu Y, děděných výhradně z otce na syna, v případě žen se zkoumá mitochondriální DNA, kterou předává matka na dceru. Pokud se někde dočtete, že pouhá třetina Čechů v sobě nosí slovanské geny, jde o výsledek studie provedené pouze na vzorku mužské populace. U žen se totiž genetická příslušnost k určitému etniku vysledovat vůbec nedá. Jak je to možné?

Vikingové "pařili" už před 4000 lety. Na čem si nejvíc pochutnali?

Ženy migrovaly aktivněji

V případě chromozomu Y byli vědci schopni rozdělit genetické varianty nalezené v DNA evropských mužů na několik velkých skupin. Například varianta R1a je velmi rozšířená mezi slovanskými národy, zatímco variantu R1b v sobě nosí převážně muži západní Evropy a dá se předpokládat, že pochází od keltských a germánských kmenů. Na severu Evropy domunuje gen I1 šířený starými Germány a Vikingy. Z antického Řecka a Říma se zachovala varianta J2.

DNA Vikingů v sobě nosí asi 10 procent českých mužů.DNA Vikingů v sobě nosí asi 10 procent českých mužů.Zdroj: Shutterstock.com

Na základě rozboru mužské DNA tedy vědci mohou stanovit, zda je dotyčný muž potomkem starého Germána, Slovana či Řeka. Zároveň ale nepoznají, odkud pocházely jeho prabáby. Ty se mohly klidně přistěhovat z opačného koutu Evropy a potomek se to nikdy nedozví, protože se jejich původ na skladbě jeho genetického kódu nijak neprojeví.

U žen je situace ještě komplikovanější. Odchylky mitochondriální DNA nelze rozdělit do podobně ohraničených skupin, což podle vědců vypovídá o tom, že ženy v minulosti cestovaly mnohem více než jejich bratři. Zatímco synové u svých kmenů zůstávali, dcery se často vdávaly za příslušníky kmenů jiných, čímž se zabránilo degeneraci rodů a dosáhlo se zdravější populace. Něco jako "čistokrevná Slovanka" či "Germánka" tedy v ženském rodě neexistuje.

Ukazoval Vikingům sluneční kámen polohu slunce?

Sluneční kámen: Dokázali se Vikingové orientovat díky záhadnému kompasu?

Na základě mitochondriální DNA můžeme lokalizovat jen pramatky, které žily v období před 8000 až 55 000 lety. V Evropě je nejrozšířenější haploskupina Helena, jež se vymezila někdy před 20 tisíci lety v jihozápadní Francii. Dnes je rozeseta po celé Evropě a nosí ji v sobě zhruba 40 procent evropských žen. Mladší haploskupinou je například Jasmína, která se vyskytuje u 12 procent Evropanek a připutovala k nám z Blízkého východu spolu s prvními zemědělci.

V případě žen se etnické kořeny vysledovat nedají.V případě žen se etnické kořeny vysledovat nedají.Zdroj: Shutterstock.com

Adam a Eva v pojetí genetiky

Kdybychom však sledovali mateřskou linii ještě hlouběji do minulosti, došli bychom až k tzv. mitochondriální Evě. Ta žila někdy před 140 tisíci lety ve východní Africe a je společnou předkyní všech dnes žijících žen. Ve své době byla jedinou ženou, jejíž mateřská linie se nikdy nepřerušila - každá dcera rodu tedy vždy měla nejméně jednu dceru až do dnešní doby.

Z jediného chromozomálního "Adama" pocházejí i všichni dnešní muži. Také tento praotec žil ve východní Africe, ale mnohem dříve než mitochondriální Eva - jeho existence spadá do doby zhruba před 250 tisíci lety. Chromozomální Adam měl štěstí, že jeho potomci měli vždy aspoň jednoho syna a mužská linie nikdy nevymřela.

Z rozboru DNA tedy můžeme usoudit, že je zcela jedno, zda váš předek byl Germán, Řek, Slovan či Viking. U všech se dá dohledat společný původ kdesi v divočině na východě Afriky. Odlišnosti mezi národy jsou dané spíš zvyklostmi a kulturou, nikoli "krví" reprezentovanou geny.

Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.sciencedirect.com

Akční letáky