V análech českých dějin zaujímá pražský groš, středověká měna, významné místo. Vliv groše sahal daleko za hranice království a tato měna zanechala nesmazatelnou stopu v oblasti obchodu a živností. Při zkoumání tehdejšího hospodářského prostředí můžeme odhalit hodnotu a kupní sílu pražských grošů a získat tak poměrně detailní pohled na každodenní život středověkých Čechů. Podívejme se společně do doby, kdy se v Čechách platilo grošem.
Před grošem platily v českých zemích denáry a po groších, od 17. století, tolary.
Do historie se vydejme v tomto videu:
Pražské groše byly vlivná měna
Pražský groš, v angličtině známý jako "groschen", hrál ve středověku zásadní roli v ekonomických záležitostech českých zemí. Podle článku na Eurozprávy se tato měna stala široce přijímanou nejen v rámci království, ale pronikla i za jeho hranice. Sloužila jako doklad hospodářského významu a stability českých zemí v tomto období a umožňovala přeshraniční obchod, kromě toho i upevňovala postavení regionu jako důležitého obchodního centra.
Pro pochopení skutečné podstaty pražského groše je zásadní porozumět jeho hodnotě a tomu, jak se promítal do každodenního života středověkých Čechů. Tento aspekt osvětluje publikace Numismatického muzea, která přináší přehled toho, co si bylo možné za běžný plat v této době koupit. Nabízí pohled na předměty a komodity, které byly cenově dostupné a dosažitelné pro obyčejné lidi.
Co se dalo koupit za groš?
Produkt | Cena v pražských groších | Moderní ekvivalent (v korunách) |
|---|---|---|
1 libra chleba (2-3 bochníky) | 1 groš | 7,40 Kč |
1 libra hovězího masa (1-2 porce) | 2 groše | 14,90 Kč |
1 pár bot | 10 grošů | 74,30 Kč |
1 yard lněného plátna (2-3 yardy) | 5 grošů | 37,20 Kč |
1 džbán vína | 2 groše | 14,90 Kč |
1 libra medu (2-3 sklenice) | 4 groše | 29,70 Kč |
Uvedená tabulka odhaluje relativní cenovou dostupnost základních položek ve středověku. Je z ní patrné, že základní potřeby, jako je chléb, hovězí maso a víno, byly pro prostý lid dostupné a jejich ceny se pohybovaly od 1 do 2 grošů. Významnější nákupy, jako například pár bot nebo metr plátna, vyžadovaly větší část platu a stály přibližně 5 až 10 grošů. Hodnota pražského groše a jeho kupní síla poukazují na ekonomickou dynamiku a relativní životní úroveň ve středověkých českých zemích.
A kolik si vydělali hlídač nebo tesař
Například ve 14. století měl jeden groš 12 haléřů. Tesař si vydělal kolem 16 až 20 grošů týdně, nádeník jen 4 až 6. Přitom jedno vejce stálo 2 haléře, slepice 2 až 32 haléřů (v Praze byla dražší), za groš jste si mohli koupit kus másla nebo sýra anebo nůž. Za sekeru jste ale zaplatili už 3 groše, tedy týdenní plat, boty stály ještě více – jako dva týdenní platy. Za čuníka nebo krávu jste se pak skutečně plácli přes kapsu – prase stálo 5 až 29 grošů, kráva 22 až 55 grošů.
V 15. století se přitížilo… Jeden groš odpovídal 14 haléřům a klesly i hodnoty toho, kolik si lidé vydělali za den nebo týden. Noční hlídač nebo pacholek si vydělali půl groše denně, pacholek, zatímco tesař na Karlštejně 2 groše denně a ponocný 7 grošů týdně. Za 120 grošů si mohli koupit koně, za 15 kabátec, za 30 sud piva.
Měli bychom se lépe?
Tyto údaje umožňují nahlédnout do cenové dostupnosti základních životních potřeb ve středověku. Ačkoli ceny kolísaly v závislosti na různých faktorech, jako je lokalita a dostupnost, tato tabulka ilustruje přibližné náklady na předměty denní potřeby ve vztahu k běžnému platu.
Při zkoumání těchto údajů je navíc nutné brát v úvahu společenský a kulturní kontext doby. Hospodářství středověku bylo především agrární, zemědělství sloužilo jako páteř společnosti. V důsledku toho měly komodity jako chléb a hovězí maso nesmírný význam, což odráželo zemědělský charakter českých zemí v tomto období.
Pražský groš coby respektovaná měna
Pražské groše jako respektovaná a stabilní měna hrály klíčovou roli při usnadňování obchodu v českých zemích i mimo ně. Jeho široké přijetí za hranicemi království přispělo k hospodářské prosperitě a mezinárodnímu postavení regionu. Vliv pražských grošů se rozšířil i do sousedních zemí a regionů, což dále upevnilo pověst českých zemí jako významné hospodářské síly.
Pražský groš se díky své široké akceptaci a stabilitě stal ve středověku páteří ekonomických transakcí. Jeho vliv přesahoval hranice českých zemí, podporoval mezinárodní obchod a upevňoval pověst regionu jako rušného obchodního centra. Pražský groš se ve své době stal respektovanou měnou a symbolem hospodářské síly českých zemí.
Zdroje: eurozpravy.cz, www.numismatikacb.cz
