V roce, kdy se Titanic potopil, ještě neexistovaly samostatné české země, takže Čech by byl na soupisu cestujících uvedený jako obyvatel Rakouska-Uherska. Takových lidí bylo na palubě celkem 49 – 44 ve třetí třídě, 4 ve druhé třídě a jeden dokonce v první. Zachránil se jich jen zlomek – sedm lidí ze třetí třídy a jeden ze druhé. Vše, co píšeme, se týká jen cestujících, záznamy o členech posádky údaje o občanství vůbec neuváděly.
Známé legendy
Hned po katastrofě čeští novináři objevili několik cestujících, kteří by mohli být českého původu. Nejvíce se psalo o jisté Márii Lovasikové, která se chtěla tak moc dostat za bratrem do Philadelphie, že se na Titanic nechala najmout jako pomocnice v kuchyni. Cestu nepřežila. Bohužel, seznam členů posádky její jméno vůbec neuvádí.
To pan Emil Taussig na Titaniku opravdu cestoval. Ale nebyl českého původu, jak tvrdil oblíbený deník Národní politika ve středu 17. dubna 1912. Novináři tehdy také tvrdili, že Pražan Taussig cestu přežil, k čemuž jemu i jeho rodině blahopřáli. Bohužel, cestující první třídy Taussig byl Američan a tragédii nepřežil – v člunu číslo 8 se však zachránily jeho žena a dcera.
Snad nejvíc se proslavil Josef Kielbasa, který o sobě tvrdil, že ztroskotání přežil a že dokonce připravil o místo ve člunu samotného kapitána Smithe. Jeho vyprávění, s nímž se rád svěřoval novinářům, bylo natolik sugestivní, že ho ještě letos znovu uveřejnil i deník Blesk – a to jako by byl pravý. Jenže Kielbasa byl prokazatelný lhář; kromě toho, že v jeho vyprávění nesedí spousta detailů, ani není uveden mezi členy posádky.
Míst, kde se Kielbasa mýlil, byla spousta: tvrdil, že po nárazu začaly padat sklenice (nikdo si toho kromě něj nevšiml), špatně jmenoval některé známé členy posádky (např. radiotelegrafistu Philipse) a také zcela špatně popsal chronologii nehody – například v tom, kdy vypukla panika a kdo se kde zdržoval. Usvědčující je také Kielbasova vzpomínka na odvysílání signálu SOS – Titanic totiž vysílal jiný signál, v té době rozšířenější CQD.
Další vymýšlení
Do říše bajek je nutné odsunout i vyprávění o tom, že česká byla kapela, která hrála až do smutného konce slavného parníku. Velmi nepravděpodobné je také vyprávění Viktora Halvy, který o sobě tvrdil, že spadl z paluby Titaniku a vlastními silami doplaval do záchranného člunu.
Pravdivé historky
Pravdivý je naopak příběh Slováka Michala Navratila. Tento krejčík narozený v Seredi, mluvící maďarsky a žijící ve Francii, se však na Titanic nalodil pod falešným jménem Luis. M. Hoffman. Proč? Jeho manželství s temperamentní Italkou příliš nefungovalo, a tak se rozhodl, že před ženou uprchne – a vzal s sebou i oba syny.
Ve strachu z úřadů použil jiné jméno a své syny přejmenoval na Lota a Louise. Když se Titanic začal potápět, podařilo se Navratilovi dostat oba syny do skládacího záchranného člunu D; on sám se do něj už nedostal, zabránil mu v tom druhý důstojník Lightoller. Ten s pistolí v ruce přísně dodržoval pravidlo „ženy a děti první“. Navratil zemřel společně s Titanikem, zachráncům se však podařilo najít a identifikovat jeho tělo. K velkému překvapení v kapse jeho kabátu objevili nabitý revolver…
S Titanikem má něco společného jen jeden „čistý“ Čech – pilníkář Alois Ješitník. Ten sice na palubu slavné lodi nikdy nevstoupil, ale byl v posádce parníku Carpathia, který zachraňoval trosečníky z Titaniku…