Česká zeď v koncentráku Mauthausen: Pro Čechy tu měli speciální strašný úkol

Koncentrační tábor Mauthausen

Koncentrační tábor Mauthausen

Foto: Shutterstock.com

Podle nacistického hesla měla práce osvobozovat, v koncentračních táborech však místo toho zabíjela. Nelidská dřina se stala osudnou i řadě Čechů uvězněných v Mauthausenu. Po atentátu na Heydricha byli navíc nuceni postavit zvláštní zeď, u které se pak denně mučilo a popravovalo.

Táborový komplex u vesnic Mauthausen a Gusen v Horních Rakousích se během války rychle rozrůstal. V první řadě sem byli sváženi političtí vězni, nepohodlní intelektuálové, komunisté, homosexuálové a posléze i váleční zajatci. Statistiky uvádějí, že mezi nimi bylo 7320 Čechů a 800 Slováků, z nichž 4473 v táboře našlo smrt. Reálné číslo však může být mnohem vyšší.

Drsná práce a šikana dozorců

První český transport přijel do Mauthausenu už v roce 1939. Češi na rozdíl od Židů nebyli nahnáni do dobytčáků, ale přicestovali komfortním vlakem. O to drsnější "přivítání" je však v táboře čekalo. Dozorci je hned začali mlátit holemi a stříkat ledovou vodou. Všichni si museli lehnout na zem a esesáci po nich běhali v těžkých okovaných botách. Kdo se po tomto týrání ještě udržel na nohou, vyfasoval košili, spodky a mundúr připomínající pyžamo. Zranění a slabí byli rovnou odvedeni na popravu.

Památník v MauthausenuPamátník v MauthausenuZdroj: Shutterstock.com

Jak tábor rostl, měnila se i jeho struktura a také práce byly různorodější. Budoucí prezident Antonín Novotný měl štěstí. Dostal práci zámečníka u soukromého mistra, který se k němu choval slušně a sem tam mu podstrčil chleba se škvarky. Mnoho jiných na tom bylo nepopsatelně hůř. Například zpěvák Karel Hašler se stal jednou z četných obětí kruté šikany ze strany dozorců a kápů.

Sigbert Ramsauer, rakouský nacistický lékař v koncentračních táborech Dachau, Mauthausen a Loibl.

Nacista Ramsauer prováděl kruté pokusy na vězních. Po válce je využil v praxi

Bylo běžné, že esesáci nechali vězně stát celou noc venku na mraze nebo je zavřeli do rakví, kde se udusili. Jindy si vyhlédli jednu oběť, kterou celý den otloukali, a nakonec ji nechali zemřít pod vrstvou sněhu. V kamenolomu byla příkrá skála, kterou dozorci nazývali "Stěna parašutistů". Náhodně si pak vybírali vězně, kteří se podél ní volným pádem proletěli - ovšem bez padáku.

Všichni Češi nastoupit!

Češi měli v táboře stejné podmínky jako ostatní vězni, to se ale změnilo po atentátu na říšského protektora Heydricha. Pokud si dosud mysleli, že jejich osud už být horší nemůže, byli na omylu. Na rozkaz "Všichni Češi nastoupit!" museli běžet na appelplatz a dělat dřepy až do umdlení. Dozorci jim rovněž nařídili postavit zvláštní zeď ze žulových kvádrů. Každý vězeň si musel navléknout na záda postroj, do kterého byl vložen kus kamene o váze okolo 50 kilogramů. S touto zátěží pak vězni vyšlapávali 186 schodů, což bylo obtížné i v létě, natož v zimě za námrazy. Mnoho lidí padlo vysílením a bylo na místě ubito či zastřeleno.

Schody smrti v MauthausenuSchody smrti v MauthausenuZdroj: Shutterstock.com

Zeď se přesto podařilo postavit. Bylo jasné, že žádnou praktickou funkci tato stavba plnit nebude, ale nacisté pro ni jednu přesto vymysleli. Zabudovali do ní železné kruhy, ke kterým vězně přivazovali a různým způsobem je pak mučili.

Nacistický lékař Aribert Heim přezdívaný "Doktor smrt" či "Řezník z Mauthausenu"

Aribert Heim: Doktor smrt z Mauthausenu. Lidské ostatky používal jako těžítka.

V sobotu 24. října 1942 bylo v Mauthausenu popraveno 262 českých žen a mužů; šlo o příbuzné a pomocníky parašutistů, kteří zabili Heydricha. Skupina, v níž převažovaly ženy v průměrném věku 37 let, byla hrůzné práce v kamenolomu ušetřena. Nacisté odsouzence jednoho po druhém rovnou odpravili střelou do týla během předstírané lékařské prohlídky.

Zdroje: www.ustrcr.cz, www.pametnaroda.cz, cs.wikipedia.org

Akční letáky