Geologové odhadují, že v potocích a řekách České republiky může být ukryto zlato v hodnotě až 500 miliard korun, což nás řadí mezi země s jednou z největších zásob tohoto drahocenného kovu na světě.

Zlatokopectví má historii

Historie těžby zlata na území České republiky sahá až do doby 2 tisíce let před Kristem. Čechy byly v minulosti významným regionem, kde se těžilo nejen zlato, ale i stříbro. Díky archeologickým nálezům víme, že tato tradice trvala staletí, a dodnes můžeme obdivovat stopy po zlatokopeckých pracích v různých částech země.

Zlato se historicky dobývalo zejména v oblasti Šumavy, zejména v Pošumaví, což byla oblast známá pro své zlatonosné řeky a potoky. V období 7. a 8. století se prý v Pošumaví rýžovalo zlato, což vedlo ke vzniku měst jako Písek, Sušice, Horažďovice, Strakonice a Vodňany.

Na začátku 13. století se hornictví rozvinulo do pravidelného kutání užitečných nerostů, což vedlo k masivnímu rýžování zlata. Kupy vypraného kamení a písku, které jsou stále viditelné podél řek a potoků v Pošumaví, svědčí o obrovském množství práce, která byla vynaložena na vypírání zlata.

Důležitou oblastí pro dobývání zlata byly Kašperské Hory, o nichž píšeme dále.

V dalších pohořích, jako jsou Český Les a Krušné Hory, bylo dobývání zlata méně významné. Části Krkonoš a severního pohraničí byly obecně chudé na rudy, a zlato se vyskytovalo jen sporadicky, obvykle jako příměs stříbra.

Celkově lze říci, že doba dobývání zlata v Českých zemích měla svůj vrchol v minulosti a postupně ustala z důvodu ubývání zlata ve hloubce a nárůstu nákladů na těžbu.

Čtvrtina zlata je v Kašperkách

Mezi nejbohatší lokality, kde se rýžování zlata stává téměř folklórním zážitkem, patří Kašperské hory na Šumavě. Právě zde je ukryta čtvrtina zlatých podzemních zásob, což dává tušit, jak bohatým místem může být každý potok či řeka na tomto území. Zlato se zde dolovalo zejména na povrchu. Tato oblast byla známá svými bohatými nalezišti zlata až do 16. století, kdy začal výnos klesat. I přes pokusy obnovit těžbu v pozdějších letech se doly nikdy nevrátily k předešlé slávě.

Jak rýžovat?

Odborníci vysvětlují, že rýžování zlata je mechanický proces, při němž se zlato získává z říčních sedimentů. Proces spočívá v nabírání směsi štěrku a písku do rýžovací pánve, kterou následně opatrným kroužením a průtokem vody odplavujete. Lehčí částice se postupně odplaví, zatímco těžší zlatinky zůstanou na dně pánve.

I když těžba zlata je v České republice zakázána kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí, rýžování zlata se stalo oblíbeným koníčkem a sportem. Kromě samotného aktu hledání zlata se lidé mohou těšit z jeho symbolické hodnoty, která oživuje představivost a dodává kouzlo putování českou krajinou.

Pro začínající zlatokopy nebo ty, kteří si chtějí vyzkoušet rýžování zlata, jsou ideální lokality řeky Otava, Sázava či Opava. V Jílovém u Prahy se podle odborníků ukrývá kolem sedmi tun zlata, což představuje výzvu pro nadšené amatéry. Na říčkách Černá, Střední a Bílá v okolí Vrbna pod Pradědem až po Nové Heřminovy se rovněž můžete pustit do dobrodružství rýžování zlata.

O tom, kde najít zlato v České republice, hovoří toto video:

Zdroj: Youtube

Ačkoliv nemůžeme vytěžit všechno zlato, které je v naší zemi ukryto, můžeme si užít radost z jeho hledání a obdivovat bohatství přírody a kulturní dědictví, které nám bylo svěřeno. České řeky a potoky skutečně "překypují" zlatem, a tato mystika zlata dodává naší zemi další rozměr.

Zdroje: www.inrybar.cz, www.poznatsvet.cz, cs.wikipedia.org/ryzovani_zlata, www.bejvavalo.cz