Skautská organizace Junák byla po převzetí moci komunisty v roce 1948 postavena mimo zákon. Soudruzi ji považovali za ideologický prostředek kapitalistických států, který v mladých lidech potlačoval vlastenectví a pěstoval v nich obdiv k Velké Británii a USA. Ve skutečnosti jim vadil už jen fakt, že skautství vzniklo v západních zemích. Všechno, co přišlo ze Západu, mělo být bolševikem vymýceno i s kořeny.

Pražská studentka Bedřiška Synková patřila k mnoha junákům, kteří se s rozpuštěním svých oddílů nesmířili a scházeli se i nadále. Byli i tací, kdo se pustili do rozbíjení komunistických nástěnek, tisku amerických vlajek a drobných záškodnických činností. Někteří možná naivně věřili, že se jim tímto odbojem podaří v republice obnovit demokracii.

Prokurátor soudu, před který byla tehdy 19letá Bedřiška Synková v roce 1954 postavena, označil činnost její skupiny za terorismus a velezradu. Dívku odsoudil k 10 letům vězení, po odvolání trest o dva roky zkrátil.
(Zdroj: www.idnes.cz, Zprávy, květen 2019)

Bedřiščina zoufalá maminka o tom vyprávěla svým kolegyním v umělecké škole. Příběh si přitom vyslechla i sochařka Marie Uchytilová-Kučová a v duchu zosnovala pomstu.

Přihlásila se do státní soutěže o grafiku na novou československou minci a vypracovala návrh s motivem mladé ženy sázející lípu. Jako předlohu si zvolila fotografii uvězněné Bedřišky Synkové.

Porotě se její výtvor příliš nezamlouval, ale tehdejší ministr financí se do něj doslova zamiloval a motiv prosadil. Občané Československa po dlouhé dekády netušili, že v peněženkách nosí skrytý symbol odporu vůči komunistickému režimu. (Zdroj: www.narodnipokladnice.cz, březen 2019)

Bedřiška Synková strávila ve vězení 5 let. Po propuštění na svobodu byla neustále pod dohledem tajné policie. Později se provdala, po manželovi převzala příjmení Hoffmannová a narodil se jí syn. V roce 1968 s rodinou emigrovala do Švýcarska, kde už zůstala natrvalo.