Zapomenutá tragédie Českého Malína: Nacisté omylem upálili 374 vesničanů

Oblast Volyň na severozápadě dnešní Ukrajiny zpočátku vítala nacisty jako osvoboditele od Stalinovy zvůle, obyvatele však místo svobody čekalo jen další utrpení. O nejhorší hrůzy se postaraly polovojenské ukrajinské jednotky, které si vyřizovali účty s místními Poláky. Na jaře v roce 1943 lehlo mnoho vesnic popelem, včetně Českého Malína.

Český Malín vznikl v posledních dekádách 19. století, kdy sem přicestovala zhruba dvacítka českých rodin a za laciný peníz odkoupila místní zemědělské usedlosti. Na úsvitu 2. světové války měla obec už 400 obyvatel, vlastní školu, kostel, četnickou stanici i požární sbor.

V roce 1939 uzavřel Hitler se Stalinem dohodu o rozdělení Polska, a Volyň i s Českým Malínem připadla Sovětskému svazu. Předání správy obce proběhlo tak, že do Malína vběhli sovětští vojáci, postříleli všechny četníky a vypálili jejich stanici i s veškerou dokumentací. Lidé byli od té doby nuceni odevzdávat většinu úrody sovětským úředníkům a domnívali se, že nic horšího se už stát nemůže.

Po vypuknutí války mezi Německem a Sovětským svazem převzali moc nad Volyní nacisté. Oblast ale nedokázali udržet pod kontrolou, na území neustále probíhaly občanské boje mezi Ukrajinci a Poláky, přičemž obě strany při svém tažení vypalovaly vesnice, zabíjely civilisty a znásilňovaly ženy.

13. července 1943 došlo i na Český Malín. Do vesnice ráno vtrhli vojáci v nacistických uniformách, podle přeživších svědků někteří z nich mluvili polsky. Vybrali několik mužů a chlapců, kterým přikázali vyrabovat domácnosti, všechno jídlo a cennosti naložit na vozy a zajet s nimi k lesu. Všechny ostatní obyvatele, včetně žen, starých lidí a dětí, nahnali do stodol a kostela a budovy zapálili. Kdo se pokusil z plamenů utéct, byl zastřelen.

Antonín Činka se zachránil díky tomu, že byl jedním z vybraných "pracovníků" a během odtahu ukradených věcí se mu podařilo utéct. "Asi sedm nás odbočilo z cesty do lesa a žádnej Němec za námi nešel! Zachránil jsem se, ale všechno hořelo, byli jsme vyděšení," vzpomínal Činka ve sbírce Paměť národa.

Jako zázrakem se zachránila i jeho sestra. Měla uhořet ve stodole, ale společně s ukrajinskou kamarádkou probouraly nekvalitní zdivo a dostaly se do přilehlé kůlny, kde požár přečkaly. Šlo ovšem o výjimečné případy. Celkem bylo ten den v Českém Malíně zavražděno 374 Čechů.

Historikové se domnívají, že nacisté chtěli ve skutečnosti vypálit blízkou ukrajinskou obec Malín, ale zmátl je téměř shodný název. Cílem nacistických jednotek, v nichž operovali i Poláci, bývaly totiž vesnice ryze ukrajinské. Je ale také možné, že vojákům v těchto nekontrolovaných útvarech bylo zcela jedno, koho okrádají a koho vraždí, hlavně když si mohli vybít sadismus na nevinných obětech.