Na množství nehleďme…

Prezidentské alkoholové povídání začněme známým humorným rčením. Říká se, že alkohol je nepřítel lidstva. Kdysi k tomu někdo přidal Žižkův bojový pokřik „Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!“ Tohoto hesla se, jak se všeobecně ví, držel Miloš Zeman. S „becherovčičkou“ se kamarádil dřív, než se stal prezidentem. Nijak se tím netajil, jak svědčí jeho vlastní „hlášky“.

„Becherovka je příjemný požitek, ať už v deset ráno nebo pozdě večer.“ V druhém období na Hradě už veřejnost věděla o jeho zdravotních problémech. Na doporučení lékařů měl dodržovat „pitný režim“. Jak sdělil novinářům, voda je ale odporná. S lékařskou radou se vypořádal po svém: „Po ledvinové kolice mi lékaři nařídili hodně pít. Naštěstí neřekli co, takže kombinuji víno a pivo.“

Další prezident, který „holdoval“ alkoholu je první „dělnický“ – Klement Gottwald. Zemanovy bonmoty, pokud jde o „skleničky“, můžou někomu připadat vtipné, dle jiných jsou odporné a bývalý prezident je alkoholik. Ale připusťme, že mohly být součástí jeho jakési provokativní „image“.

Gottwald se údajně zpíjel do němoty a byl skutečně notorický alkoholik. Alkohol nebyl nepřítel, ale spojenec. Nejenže k němu měl „primárně pozitivní“ vztah, utápěl v něm své politické svědomí. Co pil? Vodku. Nebyla to ruská Stoličnaja, jak by se mohlo čekat vzhledem k vazbám ke Kremlu, ale polská žitná Wyborova.

Čistá, pramenitá…

Tomáš G. Masaryk se narodil v kraji vína a pil ho už jako malý kluk. Pivo ochutnal během studií ve Vídni, ale prý mu nechutnalo. „Kořalku jsem nikdy neokusil a od svých padesáti jsem se nedotkl ani piva a vína.“ Jako prezident byl zapřisáhlým odpůrce alkoholu. Už na rautu při jeho inauguraci se podával jen čaj a džusy. A tak to zůstalo po celou dobu prezidentování při všech slavnostech.

Na jeho abstinentskou tradici navázal Edvard Beneš. Na společenských večírcích se sice alkohol podával, on však si jen přiťuknul a proti „nepříteli lidstva“ bojoval hlavně slovem ve svých projevech a textech: „Alkohol snižuje a soustavně ubíjí výkonnost tělesnou i duševní, lidskou důstojnost a důvěru v sebe i práci, a to i v mírném požívání.“

České pivečko

Prezident Emil Hácha si kromě svých oblíbených doutníčků rád dopřál dobré pivo. Poctivý český „půllitr“ s bohatou pěnou si neodepřel Antonín Zápotocký. Zlatavý chmelový mok měl rád Antonín Novotný. Odpůrcem piva není ani Petr Pavel, ale prý s pitím „nemá problém, ani není jeho pánem“. Pivečko, vínečko, ale i kvalitní koňak si vychutnával Václav Havel. A jsme opět u „panáčků“…

S prezidentskou mírou

Gustav Husák, když si dal panáka, pak to byla borovička. „Čo politika rozdvojuje, to borovička spájá,“ řekl, ač se dle CNN PrimaNews pod tím skrývá politický podtext té doby. S mírou pil i Ludvík Svoboda, ale když to bylo nutné, dokázal se sovětskými soudruhy „udržet krok“. A ještě nám zbývá Václav Klaus. Abstinent nebyl, alkoholické nápoje pil, ale žádný „tradiční“ tekutý nepřítel s ním spojovaný není.

Zdroje: cnn.iprima.cz, www.reflex.cz