Výzkum možnosti cestování v čase se odvíjí od objevu Alberta Einsteina, který ve své době zjistil, že čas není konstantou, ale závisí na rychlosti, jakou se ve vesmíru pohybujeme. Pokud byste se vydali na výlet k nějaké vzdálené hvězdě a raketa by vyvinula rychlost blížící se rychlosti světla, po návratu domů byste stále vypadali stejně, zatímco z vašich sourozenců a přátel by už byli dědečkové a babičky.
Tímto způsobem by bylo možné přenést se v čase kupředu. Einstein rozvinul i myšlenku vrátit se v něm zpět. Předpokládal, že v časoprostoru existují tzv. červí díry, což jsou oblasti zakřivené tak, že spojují dva vzdálené body a částice se v nich může navrátit do své předchozí pozice v dřívějším čase.
Problémem ovšem zůstává, že simulace červí díry v kombinaci s potřebnou energií a rychlostí zatím není v lidských technických možnostech. Tým vedený australským profesorem fyziky Timem Ralphem však provedl experiment alespoň s fotony. Dokázal přitom, že návrat světelné částice do minulosti není sci-fi, ale možná realita.(Zdroj: www.businessinsider.com.au, červen 2014)
Ilustrace červí díry
Pokud by se člověk mohl pohybovat stejně rychle jako foton a sledoval by zakřivenou dráhu uměle vytvořené červí díry, teoreticky by se mohl ocitnout na některém z předchozích bodů svého života, a dokonce se tu potkat se svým mladším "já". Vědci ale řeší zásadní paradox, vyjádřený jednoduchým příkladem: jestliže byste při návštěvě minulosti nešťastnou náhodou zabili svého dědečka, pak byste se nemohli narodit, a tudíž byste ani nemohli cestovat v čase a zabít dědečka.
Doktor filosofie z univerzity v Birminghamu zastává názor, že cestovatel v čase nebude mít možnost do toku dějin nijak zasahovat: "Třeba zastřelíte nesprávnou osobu nebo změníte názor. Anebo opravdu zastřelíte svého domnělého dědečka, ale vyjde najevo, že babička měla vašeho tatínka s pánem, který v ulici rozvážel mléko."
Australský fyzik z univerzity v Queenslandu Fabio Costa dává Effinghamovi za pravdu. Podle něj není například možné, aby se naplnilo přání mnoha teoretiků zabít zpětně Hitlera. "Není to možné, protože se to nestalo," uvedl Costa.
Stejně tak by jednotlivec těžko zabránil rozšíření Covid-19. Představte si, že byste v roce 2019 pobíhali po wuhanské tržnici a snažili se místním úřadům vysvětlit, že se tu lidé brzy nakazí smrtelným virem, který paralyzuje svět. Věřil by vám někdo?
"Matematické výpočty nám ukázaly, že časoprostor je schopen situace přizpůsobit tak, aby se zabránilo paradoxům," uvedl Costův student Germain Tobar, jenž na dané téma vypracoval vlastní studii. Pro obyčejného člověka, který si z matematiky pamatuje maximálně rovnice o jedné neznámé, to zní jako spekulace o "zásahu vyšší moci". Před kolegy z branže je však Tobar schopen svou teorii vědecky obhájit.
Dokázal by cestovatel v čase změnit historii?
Pak je tu však ještě jedna možnost, srozumitelně vysvětlená slovy americké astrofyzičky Janny Levin: "Možná, pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodnete vydat se zpět a zabít svého dědečka, svět se v ten moment rozdělí do dvou odlišných realit. I když vám bude připadat, že jste změnili minulost, ve skutečnosti jste ji nezměnili, jen jste vytvořili nový proud historie." (Zdroj: www.nationalgeographic.com, prosinec 2020)
Tím bychom se ovšem dostali k další samostatné velké kapitole teoretické fyziky, kterou jsou paralelní světy. K uspokojivým odpovědím na otázky o jejich existenci ještě povede dlouhá cesta a k vynálezu stroje času ještě delší. Prozatím se musíme spokojit se závěrem, že pohyb do minulosti možný je, ale časoprostor si sám nadiktuje, jak bude naše návštěva historie probíhat.
